Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Se Spojenými státy americkými na věčné časy a nikdy jinak!

9. 04. 2014 9:30:00
„Rusko není ani Evropa, ani Asie, nýbrž zvláštní kulturní svět, nacházející se mezi Asií a Evropou, který se historicky rozvíjel tu za spolupráce, jindy za boje i s Evropou i s Asií.“ G. Vernadskij
Z knihy Třetí impérium: Rusko, jež musí být. Michail JurjevZ knihy Třetí impérium: Rusko, jež musí být. Michail Jurjev

Myšlenka eurasijství, kterou v říjnu 2011 oživil Vladimír Putin, není ničím novým. Ruské impérium, které si podmanilo obrovská území a porobilo mnohé národy si i v dobách kdy bylo ovládáno komunisty zachovalo tuto svoji podobu i když jí nazývalo internacionalismem.

Odvěký sen ruských vládců proniknout do Evropy se podařilo naplnit armádám Josifa Džugašviliho vulgo Stalina, který v bratrovražedném boji s původně spojeneckým nacismem dosáhl až na Berlín a na celou východní a střední Evropu, včetně velké části Balkánu.

Sice většinou těmto zemím ponechal oficiálně samostatnost, ale jejich vlády byly vládami loutkovými, které podléhaly vůli Kremlu a pokud se lid některé země rozhodl, že již dále nechce žít v komunistické tyranii, byla jeho touha po svobodě utopena v krvi.

Od povstání v DDR v roce 1953, po revoluci v Maďarsku v roce 1956, přes všechen téměř nepřetržitý a masový odpor v Polsku, po rozdrcení nesměle reformního pražského jara v srpnu 1968.

Když ale okolnosti přivedly tuto obludnou říši zla a bídy ke všeobecnému krachu, po celém táboru míru a socialismu zbyly jen hluboké panelákové jizvy na tvářích měst, naprosto neproduktivní, neživotaschopná a zoufale technologicky zaostalá ekonomika, a co je nejhorší, miliony pokřivených lidských duší a charakterů a desítky milionů mrtvých.

Zatímco se národy zotročené východní a střední Evropy zvedaly z prachu a bídy, prošlo Rusko dramatickými změnami. Bývalé svazové republiky prchaly jedna za druhou z dosahu kremelské moci, až byl tento rozpad říše zastaven čečenskou válkou, kterou ruský medvěd řekl, že už nikoho dalšího, ze svých spárů nepustí.

200 000 mrtvých a z toho 40 000 dětí je cena, kterou Čečenci zaplatili za svoji touhu nebýt již součástí jakéhosi cizího impéria, které je vojensky anektovalo v devatenáctém století, protože se mu zachtělo jeho území a bohatství.

A potom se zdánlivě odnikud zjevil Vladimír Putin.

Poté co se skončila jeho kariéra v politické policii Sovětského svazu, tedy v KGB, počal zastávat nejdříve funkce na úrovni města Petrohradu, kdy mimo jiné byl u podpisu partnerské smlouvy mezi Prahou a tímto městem v roce 1992 aby jeho hvězda začala stoupat vzhůru.

Po počátečním rozvratu bývalého SSSR se stal symbolem stabilizace poměrů, které pověrčiví Rusové přičítali zázraku, ale já jej spatřuji v rostoucích cenách plynu a ropy, jejichž předchozí pokles byl mimo jiné příčinou bankrotu SSSR.

A tak když z ulic zmizeli hladovějící a peníze přicházející ze západu vytvořily všechna ta zdání, která Putinův režim vystavěl jak pro lid, tak pro zahraničí, vyvřely na povrch všechny sny, o nichž se zdálo, že byly již nadobro opuštěny.

Myšlenka euroasijství, která vznikla v kulturním prostředí porevoluční ruské emigrace, měla dát odpověď na to, co teď. Když carský režim padl a všechny dosavadní zdánlivě neotřesitelné jistoty se rozplynuly jako ranní mlha.

Tehdy byl narýsován koncept euroasie, jakožto oceánu na pevnině, který se rozlije Evropou i Asií a jehož středem bude Rusko spasitel, jež se zřekne jak kulturních, tak i všech ostatních vazeb na západní svět, který považuje za zkažený a nepřátelský.

Tedy je nutno říci, že překvapení kolem Krymu je překvapením pouze pro ty, kteří neznají ani historii, ani všechny konsekvence, které jsou s jeho anšlusem spojeny.

Že nyní Kreml zálibně hledí přes hranici i na Ukrajinu, je pouze jen součástí realizace euroasijského snu.

I když Rusko je již na pohled nepříliš inteligentní obr s kyjem, který jím nejdříve předmět své lásky umlátí na kaši a poté mu vyzná lásku objetím, při němž praskají kosti, pak přes všechny úsměvy, které svojí úrovní vzbuzuje, bychom měli cítit i strach.

Neboť po Bělorusku, Kyrgyzstánu, Tádžikistánu, Kazachstánu a Arménii, které již Kreml součástí euroasie učinil, lze slyšet úvahy, že by v budoucnu měly být připojeny jak bývalé svazové republiky Sovětského svazu, tak i země historicky blízké, (jak hrůzný termín) tedy Finsko, Maďarsko, Česká republika, Bulharsko, Vietnam, Mongolsko, Kuba a Venezuela.

Zajisté namítnete, že se v našem případě jedná o zemi ukotvenou jak v EU, tak v NATO, nicméně je třeba si uvědomit, že koncept euroasie je starý téměř sto let a přesto vlastně nikdy nebyl opuštěn a ztrátu ve druhé světové válce dobytých území, považuje Rusko pouze za přechodnou.

A tak jsme svědky toho, jak nezvaný host z východu neustále žadoní jako jezinky o ohřátí svých prstíčků a hned, že zase půjde a má zde rovněž i své kádry, kteří ať z pozice hlavy českého státu, nebo z pozic vrcholných manažerů naši zemi destabilizují, aby spadla do klína opětovně utvářené euroasie jako zralá hruška.

A nejenom země naše. Jde o Evropu jako takovou. Celou a úplnou. Kdo to nechápe je odsouzen k záhubě.

Že se jedná o fakt, lze vypozorovat mimo jiné i z oficiální i lidové rétoriky, kdy jsou v souladu s ideologií euroasijství za nepřátele pokládáni Anglosasové a NATO a národy dosavadní Evropy za změkčilé, zdegenerované a svojí liberální podstatou opovrženíhodné, které budou přetaveny v jeden imperiální lid, jemuž bude vládnout nadřazený ruský národ.

Stačí pohlédnout na ruskojazyčné davy volající po válce a ruské intervenci na Ukrajinu, freneticky a hystericky ječící jedno jediné slovo, tedy: Rusko, aby i jen průměrně informovanému čtenáři došlo, jakou, že má autor tohoto článku bohužel pravdu.

Jedinou možností jak se ruskému obrovi bránit a ubránit, je vzít mu jeho klacek, kterým se kolem sebe ohání jako šílenec a navrátit jej tam kam patří. Tedy do jeho izolace, kde po staletí spočíval.

Je nutné s ním přerušit jakékoliv ekonomické vazby, je nutno stát se naprosto energeticky na Rusku nezávislými, je potřeba odříznout jej od nejmodernějších technologií, které mohou být využity v jeho vojensko průmyslovém komplexu a poté stačí jen čekat, neboť Rusko nemá žádné jiné peníze, než ty naše.

Rusko, jakkoli se staví do pozice velmoci je v podstatě chudá, zaostalá a stovkami miliard dolarů zadlužená země, která nemá svůj průmysl, který by mu dovoloval exportovat výrobky s vysokou přidanou či technologickou hodnotou a tak existuje jenom díky tomu, že drancuje své přírodní bohatství.

Je třeba si uvědomit, že s každým ekonomickým, nebo technologickým kontaktem posilujeme svého odvěkého nepřítele a to nikoliv proto, že bychom mu opravdu nepřítelem byli, ale proto, že nás za nepřítele považuje.

A to se v dohledné době několika set příštích let nezmění.

Budování Třetího ruského impéria započalo, je jen na nás, zda se střetne s Čínou, nebo jej vpustíme do našeho společného evropského domu.

Osobně jsem pro první možnost.

Protože jestli být něčeho součástí, tak součástí civilizace euroatlantické.

Civilizace svobody, lidských práv a prosperity.

Se Spojenými státy na věčné časy a nikdy jinak!

Miroslav Václavek

Šumperk

Autor: Miroslav Václavek | středa 9.4.2014 9:30 | karma článku: 25.69 | přečteno: 2102x

Další články blogera

Miroslav Václavek

Volíte protimuslimsky? To je málo, volte zároveň i jiné vlastenecké strany!

Milí vlastenci, soudruzi, drazí soukmenovci, soukmenovkyně i soukmenovčata! Situace je vážná. Budou volby.

22.9.2017 v 6:15 | Karma článku: 20.15 | Přečteno: 1036 | Diskuse

Miroslav Václavek

Islám, nejstrašnější náboženství v dějinách!

„Dá se říci, že tato ideologie je ještě nebezpečnější než hitlerovský nacismus, jelikož se v jejím jménu vraždí a válčí nepřetržitě více jak třináct století. Tato ideologie zničila civilizaci Řecka v Malé Asii

15.9.2017 v 6:15 | Karma článku: 20.30 | Přečteno: 1607 | Diskuse

Miroslav Václavek

Proč bylo nutné rozdělit Československo

„My, národ Československý, chtějíce upevniti dokonalou jednotu národa, zavésti spravedlivé řády v republice, zajistiti pokojný rozvoj domoviny československé, prospěti obecnému blahu všech občanů tohoto státu

17.8.2017 v 6:15 | Karma článku: 20.93 | Přečteno: 1121 | Diskuse

Miroslav Václavek

Když si ten Adolfek Stalina bral

„1. Německo-sovětské přátelství je nyní definitivně ustavené. 2. Ani jedna země nepřipustí, aby některá třetí strana zasahovala do východoevropských záležitostí.

10.8.2017 v 6:15 | Karma článku: 30.08 | Přečteno: 1028 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Václav Toman

Jak souvisí držení těla a naše myšlenky?

Doba čtení: 3 minut Při vzpřímeném držení těla si vybavíme spíše pozitivní vzpomínky. Jak je to možné?

24.9.2017 v 11:35 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 40 | Diskuse

Jan Pražák

Utrpení mladého horňáka

„Koukejte, kluci, támhleta v těch červenejch plavkách má nejmíň čtyřky. Dvouručky. Sice budou trochu volnější, ale zato s parádně velkejma bradavkama. Takový já znám.“

24.9.2017 v 11:23 | Karma článku: 7.61 | Přečteno: 170 | Diskuse

Dana Adámková

Tak a je to tady

To byla fuška. Řeknu vám, že mi ti malí drobečci dali zabrat. Ale musela jsem i zasmát pod vousy. Kdybyste viděli paničku, jak byla červená, funěla a tlačila stejně jako já.

24.9.2017 v 11:19 | Karma článku: 8.05 | Přečteno: 77 | Diskuse

Libuse Palkova

Tchýně a uzený

Kromě policajtů a politiků jsou dalším nejčastějším terčem vtipů tchýně. Následující knižní tituly se týkají nejen tchýní samotných, ale i toho, jaké radosti a strasti soužití s nimi přináší

24.9.2017 v 10:47 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 183 | Diskuse

Zdeněk Šindlauer

Quo vaditis, nádražáci?

„Naše třídní společnost sestává z dělníků, rolníků, pracující inteligence a nádražáků“ říkával nám soudruh profesor, který tehdy už dávno přesluhoval, a tak ho mohli ze školy vyhodit jedině do důchodu. A měl pravdu.

24.9.2017 v 7:35 | Karma článku: 21.23 | Přečteno: 534 | Diskuse

Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.