Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Šalom Oceán

16. 06. 2016 6:15:15
Musím se přiznat, že mi recenze či kritiky, příliš vlastní nejsou. Jednak nejsem typ, který by něco rád cupoval na kousky, či pitval něčí tvorbu.

A také proto, že bych ji předtím musel zbavit života, abych ji potom zevrubně prostudoval a posléze ji vycpal, či naložil do konzervačního roztoku.

Já mám rád věci živé a stejně rád se i vyjadřuji k něčemu, co se mi líbí, co mne oslovuje, co mne inspiruje, obohacuje, povznáší, přináší radost a vůbec k tomu s čím se potkám, ztotožním a souzním.

A tedy proto se následujícími slovy a po svém pokusím milý čtenáři vypořádat s tématem recenze i když vlastně vůbec nemám na mysli něco hodnotit, jako se spíše podělit se svými pocity a reflexí vůbec.

Vždycky jsem byl fanoušek a jestli ne úplný stoprocentní fanoušek, tak příznivec a posluchač budějovického Oceánu. Zaujal mne nejenom tím, jak se zde zjevil v tuhých dobách terminálního stádia normalizace, ale i tím, že se rozlil jako světlo do let již svobodných, tedy devadesátých, kdy tvořil významný pilíř tuzemské hudební scény.

Záměrně nepíšu pop music, protože do této škatulky u nás většinou patřily různé kolotočově estrádní projekty pochybného obsahu a hodnoty, kterým se ale Oceán vždy vymykal. Již jen od pohledu samého. Natož pak od poslechu.

Když Oceán zanikl a stal se čímsi jako mořem na Měsíci, tedy sice viditelným a světlým bodem na hudebním nebi, ale jinak tichým, nesl jsem jej v paměti i nadále jako vzpomínku. O to větší bylo moje překvapení, když jsem zaregistroval, že vydává novou desku. A to po několika desetiletích. Což mne vedlo k tomu, že jsem předminulý pátek zabrousil na iTunes, který žertovně nazývám iŠunes (ano je to romsky a vlastně ono slovo mnohem lépe popisuje podstatu Tunesu) a ještě se novotou chvějící dílo zakoupil a stáhl do svého kompjútru, abych následně oněměl, užasl a ztratil řeč.

Protože jsem si jej zcela lehkovážně a nikým nevarován pustil do reproduktorů.

Tím varováním mám na mysli to, že by na obalu cédéčka s nevinně vypadajícím leknínem a majícího název Ve smíru, mělo stát: Pozor, již při prvním poslechu tohoto alba se můžete stát na jeho další konzumaci beznadějně závislými.

Což se mi přihodilo.

Protože po vcelku očekávatelném intru se mi otevřel prostor tak velký, hluboký a široký, že na jeho zkoumání vám prostě jeden poslech nemůže stačit. A to ani další a další. Protože s každým objevem uslyšíte na obzoru ten následující a zamíříte k němu. Vedeni stejnou touhou, která vedla k obeplutí Země Fernaa de Magalhaese, nebo která byla příčinou vyplutí Kryštofa Kolumba pro změnu do oceánu atlantského.

Jak taky jinak v případě hudby, která nejdříve pořeže a zraní, ale jen proto, aby do ran vpravila lék a vzápětí zhojila duši posluchačovu hlasem Jitky Charvátové, která je součástí Oceánu natolik přirozeně, že mne to naprosto vůbec nenutilo, ani nenutí k přemýšlení, zda někoho nahrazuje, či ne. A vůbec, ženský element, křehkost, něha, jemné odstíny hlasu, kterým nám ženy sdělují to za slovy, Oceán velmi obohacuje.

V zásadě mohu říci, že jsem se musel v polovině desky štípnout do ruky, abych zjistil zda nesním, protože hudbu takových kvalit jsem již dlouho neslyšel. A to myslím v měřítku globálním, a to toho poslouchám poměrně hodně a to z toho nejlepšího, co na této planetě vzniká a je. A vůbec s podobnými konstatováními šetřím a užívám jich jako šafránu.

A s každým štípnutím jsem se opět znovu a znovu přistihl, že jsem zcela zde, i když jsem vstoupil dovnitř prostoru tvořeného syntezátory, bicími, kytarou a hlasem a má duše se kolébá ve vlnách onoho nekonečného oceánu jako mořská tráva a řasy a je skutečně ve smíru jak s tím, co poslouchá, tak sama se sebou, protože na něco jiného nemá ani čas, ani myšlenky.

Asi po týdnu jsem si povšiml občasných pochybných pohledů kolemjdoucích vůči mé osobě, neboť jsem jednak vzhledem ke svým tělesným proporcím nepřehlédnutelný a druhak zhusta užívám času za chůze k poslouchání hudby a tudíž na vině bylo to, že si na ulici společně s Oceánem zpívám jak refrény, tak text vůbec, nebo si jen tak za chůze střihnu nějaký ten vokál, který podmalovává pozadí do barev, jejichž název ještě nemám a je mi to fuk, co na to oni. Což je v této zemi prozatím svrchovaně divné. Zpívat si jen tak.

A vůbec, celou dobu kdy píšu tuhle nerecenzi hledám slova, kterými tomu tak učinit protože se obávám, aby nebyla příliš malá na to popsat mé pocity, které jsou skutečně velké a opravdové jako už dlouho ne. To, že je deska nyní na špici v prodejích je již pouze jen nevyhnutelné, protože taková deska prostě musí být nejprodávanější. Něco jiného by bylo čímsi proti vesmíru i tomu, co v lidech činí, že jsou ve smíru.

A tak přeji dobrý vítr do plachet nejenom Bludnému Holanďanovi, což je píseň číslo dvě, která mi nejdříve vzala dech a poté mne vystřelila kamsi ke břehům doposud neznámého kontinentu, ale všem písničkám o nichž se nechci příliš rozepisovat. A to proto abyste mne nezabili, že vám všechno prozradím ještě předtím, než si je sami poslechnete. Tak jako tomu sám chci učinit někomu, kdo mi vykecá obsah filmu, na který chci jít do kina.

Ale mohu vám pouze zaručit jediné – že se v téhle muzice spolu potkáme. A že když se na vás budou lidi na vaší procházce městem divně koukat, že v tom nejste sami. Že jsme jen ve smíru. I když ono jen znamená úplně něco jiného. Prostě všechno.

A vlastně tak na závěr chci říci pouze jediné.

A to děkuji.

Jak autorům hudby i textu, který bych rovněž chtěl ocenit.

Neboť se vůči hudbě nijak nevymezuje, souzní s ní, aniž by ztratil cokoliv ze svého sdělení, kterým je můj pocit a ponechává mi k němu přesto dostatek volnosti.

Tak jak tomu v případě poezie, která je stejné tajemství jako hudba sama, má být.

Tedy šalom Oceáne, jdu si tě pustit ještě jednou :-)

Miroslav Václavek

Šumperk

Autor: Miroslav Václavek | čtvrtek 16.6.2016 6:15 | karma článku: 20.84 | přečteno: 922x

Další články blogera

Miroslav Václavek

Volíte protimuslimsky? To je málo, volte zároveň i jiné vlastenecké strany!

Milí vlastenci, soudruzi, drazí soukmenovci, soukmenovkyně i soukmenovčata! Situace je vážná. Budou volby.

22.9.2017 v 6:15 | Karma článku: 20.15 | Přečteno: 1036 | Diskuse

Miroslav Václavek

Islám, nejstrašnější náboženství v dějinách!

„Dá se říci, že tato ideologie je ještě nebezpečnější než hitlerovský nacismus, jelikož se v jejím jménu vraždí a válčí nepřetržitě více jak třináct století. Tato ideologie zničila civilizaci Řecka v Malé Asii

15.9.2017 v 6:15 | Karma článku: 20.30 | Přečteno: 1607 | Diskuse

Miroslav Václavek

Proč bylo nutné rozdělit Československo

„My, národ Československý, chtějíce upevniti dokonalou jednotu národa, zavésti spravedlivé řády v republice, zajistiti pokojný rozvoj domoviny československé, prospěti obecnému blahu všech občanů tohoto státu

17.8.2017 v 6:15 | Karma článku: 20.93 | Přečteno: 1121 | Diskuse

Miroslav Václavek

Když si ten Adolfek Stalina bral

„1. Německo-sovětské přátelství je nyní definitivně ustavené. 2. Ani jedna země nepřipustí, aby některá třetí strana zasahovala do východoevropských záležitostí.

10.8.2017 v 6:15 | Karma článku: 30.08 | Přečteno: 1028 | Diskuse

Další články z rubriky Kultura

Vladimír Koliandr

Pacient nejde k lékaři proto, aby se léčil, ale proto, aby byl zdráv!

Je to stejné, jako když si jde někdo koupit vrtačku. Nepotřebuje vrtat, potřebuje díru. Slýchám námitky, že výsledky mé práce způsobuje placebo a ne léčení. No hurá! Jsme u podstaty věci.

24.9.2017 v 9:00 | Karma článku: 13.59 | Přečteno: 422 | Diskuse

Karel Sýkora

Proč na Blízkém východě není a zřejmě nikdy nebude existovat žádný Palestinský stát

Palestinci nebo také Palestinští Arabové je pojem užívaný pro označení skupiny potomků lidí, kteří žili, nebo se do roku 1947 usadili na území Palestiny. Etnicky jsou často egyptského, syrského, nebo jordánského původu.

24.9.2017 v 6:38 | Karma článku: 14.72 | Přečteno: 323 |

Tomáš Hlaváč

Britové Asking Alexandria zažehávají oheň

Po dlouhém čekání Asking Alexandria vydala svůj singl Into The Fire. Po několika týdnech, kdy sociální sítě kapely plnili fotky s tajemným hashtagem Into The Fire, do světa vlétl song, který se stává pilotním singlem k novému albu

23.9.2017 v 11:45 | Karma článku: 6.02 | Přečteno: 126 | Diskuse

Karel Sýkora

Evangelizace – vypůjčeno od katolíků

Kodex kanonického práva (Codex Iuris Canonici, zkratka CIC) je soubor vnitřních právních předpisů a norem (kanonického práva) římskokatolické církve, závazný pro všechny římské katolíky.

23.9.2017 v 11:36 | Karma článku: 5.81 | Přečteno: 101 |

Vladimír Koliandr

Chcete probudit přirozené léčení ve vlastním nitru?

Tímto článkem dávám svým čtenářům obrovský dar. Nenechte si ujít příležitost naučit se léčit se sami! Při praktické realizaci můžete vidět či cítit i malou změnu ihned!

23.9.2017 v 9:00 | Karma článku: 20.63 | Přečteno: 609 | Diskuse

Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.