„Už jako dospívající byl strašná pohroma. Byl egocentrický, agresivní. Má klapky na očích a nevěří v kompromis. V politice nesnese jakýkoliv odpor, ani ve své parlamentní skupině, ani v soukromí.“ Paul Wilders o svém bratrovi
Geertovi. Jinak přezdívanému peroxidový démon.
Jak se krátily dny před nizozemskými volbami, bylo možno v našem tisku číst jásavá provolání o vítězi oněch voleb, kterým neměl být nikdo jiný, než Geert Wilders.
To je ten pán s vizáží muže z béčkového hororu, který jakoby právě prošel hrůzami, jež ho poznamenaly jak účesem, tak výrazem ve tváři vůbec.
Musím se přiznat, že dříve mi ten pán nebyl až tak úplně nepříjemný, ale to je poměrně dávno a bylo tomu i proto, že jeho národnostní nenávist ještě nebyla nasměrována i proti mně, coby někomu, kdo se narodil v bývalém ostbloku.
Neboť vražda spáchaná islamistickým fanatikem na Theo Van Goghovi se mnou, coby člověkem mírumilovným a tolerantním, hluboce otřásla a v takových případech člověk hledá způsob jak něčemu podobnému zabránit.
Ovšem v případě pana Geerta Wilderse nelze hovořit jako o někom, kdo by chtěl zločiny pojmenovat, popsat a soudit jejich pachatele, ale jako o někom kdo je připraven je páchat.
Kolektivní vina, jak ji ten pán přisuzuje nizozemským občanům muslimského náboženského vyznání je totiž klackem, kterým lze mlátit kolem sebe dle libosti, což známe z naší vlastní historie, kdy byly celé skupiny našich občanů vražděny nacisty, nebo komunisty.
A zároveň je takovým individuím pouze výtahem k moci, penězům a prebendám vůbec. Což lze pozorovat jak na vůdcích proletariátu, tak na Adolfu Hitlerovi. Protože prvním skutkem Uljanova vulgo Lenina, bylo zkonfiskování všech paláců a Rolls Royců v Rusku ve svůj prospěch a v případě toho druhého jak o stavbu honosných sídel, tak o stamiliony na účtech. Nic víc, nic míň.
Přičemž prostředky jak kýženého cíle dosáhnout spočívají v demagogii. V případě pana Wilderse nejen v demagogii pokud o muslimy jde, ale i v demagogii sociální a národnostní. Což byl obzvláště oblíbený prostředek Adolfa Hitlera.
Divíte se, co vám to tady povídám? Tak jen račte čísti dále.
V roce 2012 pan Geert Wilder spustil projekt, ve kterém Holanďany vyzýval k vyhledávání Poláků a Čechů pracujících v Holandsku a k jejich následnému nahlašování (tedy udávání) jeho straně. A to prostřednictvím jeho webové stránky.
Tedy žádal své holandské spoluobčany, aby jako v nacistickém Německu nahlašovali Židy Gestapu, a to s textem: "Ztratili jste práci kvůli Polákovi, Bulharovi, Rumunovi nebo jinému Středo - či Východoevropanovi? Rádi bychom o tom věděli."
To je tedy důvod, proč pan Geert Wilders pokud jde o mne skončil a proč jsem začal jakékoliv jeho aktivity, byť zabalené do krásně znějících frází o obraně naší kultury atd., považovat za lži.
Kéž je tedy i toto mé prozření a omytí očí od jedu nenávisti způsobujícího slepotu inspirativní i pro ty, kteří ještě stále chtějí být slepí.
O těch, pro něž je to činností, za kterou jsou honorováni Kremlem si žádné iluze nečiním a není ani ostatně smyslem tohoto článku na ně působit.
Jsou již v pekle a chtějí tomu tak sami.
Tedy děkuji moji Holanďané, neboť z voleb vyplynulo, že naprosto drtivá většina vás s tou nenávistnou kreaturou nechce mít nic společného.
Což je dobrá zpráva pro Holandsko, krásná pro Českou Republiku a úžasná pro Evropu, která je naším společným domovem.
Miroslav Václavek
Šumperk
