Miroslav Václavek

Když si ten Adolfek Stalina bral

10. 08. 2017 6:15:15
„1. Německo-sovětské přátelství je nyní definitivně ustavené. 2. Ani jedna země nepřipustí, aby některá třetí strana zasahovala do východoevropských záležitostí.

3. Obě země si přejí obnovení míru a chtějí, aby Británie i Francie zastavily úplně nesmyslnou a beznadějnou válku proti Německu. 4. Jestliže však v těchto státech budou mít převahu váleční štváči, potom Německo a SSSR budou vědět, jak na to odpovědět.“ Joachim von Ribbentrop (válečný zločinec pověšený v Norimberku) po dobytí Polska, 29. září 1939 Moskva, pro sovětskou agenturu TASS

Je měsíc srpen, což je čas jak sklizní obilí na polích, sběru jablek na stromech a jiných darů mírného středoevropského klimatu, ale zároveň i čas, kdy se v posledním měsíci roku 1939 před rozpoutáním druhé světové války domlouvali dva přátelé - a to Adolf Hitler a Josif Vissarionovič Džugašvili, známější pod svojí kriminální přezdívkou Stalin, na tom, jak si rozdělí Evropu.

Takzvaný pakt o neútočení mezi dvěma zločineckými diktaturami, které dělí pouze rozdílný počet jejich obětí, uzavřený 23. srpna 1939 v Moskvě, byl obrovským překvapením pro celý tehdejší svět. Nutno ovšem podotknout, že tehdejší svět byl nejen slepý, ale i hluchý a úplně pitomý.

Protože spolupráce mezi SSSR a poválečným Německem počala již podpisem smlouvy v Rapallu ze dne 16. dubna 1922, kterou SSSR umožnil Německu obejít ustanovení versailleské smlouvy a na sovětském území vymyslet a rozvíjet taktiku blitzkriegu k naprosté dokonalosti.

Neboť v SSSR začaly jako houby po dešti růst německé základny ofenzivních druhů vojsk, jež byly Německu upřeny. Jako například Lipeck u Voroněže, což byla letecká základna, která vychovala ty nejlepší důstojníky a piloty Göringovy Luftwaffe. A nejenom piloty a příslušníky ostatních druhů leteckých zbraní, ale studoval tam například i Kurt Student, pozdější velitel německých výsadkových sil. Na této základně byly rovněž vyvíjeny a testovány i německé letouny, jejichž technická vyspělost byla pro tehdejší západní svět žijící v iluzi pacifismu pozdním a tragickým překvapením.

Další taková základna byla tanková škola v Kazani. Probíhal na ní výcvik velitelů budoucích elitních tankových sborů razících si cestu nejdříve Polskem a poté Francií tak snadno, jako když sněhový pluh čistí cestu. Obě armády, jak sovětská, tak německá, tam společně testovaly nejnovější druhy tanků, a to jak americkému inženýru Christiemu ukradený koncept jeho tanku později známého jako T-34, stejně jako i německé tanky firem Krupp a Rheinmetall. Zároveň tato základna vychovávala ty nejzkušenější důstojníky těch nejzvučnějších jmen, jakými byli Oswald Lutz (velitel základny), Heinz Guderian, Hermann Hoth, Friedrich Paulus, Gotthard Heinrici, Hans Krebs či Erich von Manstein.

Což znamenalo, že v konečném důsledku Sovětský svaz nechal na svém území vystudovat 20 000 německých důstojníků.

A nejenom konvenční druhy vojsk Německo rozvíjelo na území Sovětského svazu, ale i zbraně hromadného ničení, s nimiž mělo bohaté zkušenosti z první světové války, protože vojenská základna Tomka, byla základnou pro vývoj chemických zbraní, jako yperit, fosgen apod.

Tedy je nutno další spolupráci spojenou s útokem na Polsko, chápat jako pouze nutné vyústění dlouhodobých vztahů mezi oběma zeměmi, které s příchodem nacismu k moci začínaly dostávat jasné obrysy budoucího válečného konfliktu.

Mnohokrát jsem si kladl otázku, jak to bylo možné, že Německo, země bez významnějších přírodních a potravinových zdrojů, sevřená spojeneckou námořní blokádou a odříznutá tak od potencionálních zdrojů surovin mimo evropský kontinent, dokázala vzdorovat a bojovat proti celému tehdejšímu světu dlouhých šest let.

Bylo tomu zajisté nejenom proto, že svými výboji dosáhlo na miliony otroků a bohatství porobených zemí, ale i proto, že ještě na samém počátku druhé světové války bylo svým nejvýznamnějším spojencem, tedy Sovětským svazem, podporováno mohutnými dodávkami strategických surovin nutných k výrobě ušlechtilé oceli, pohonnými hmotami, které poháněly motory německých letounů terorizujících města západní Evropy nálety, jakožto i potravinami, dřevem a vojenským materiálem včetně leteckých pum shazovaných na civilní obyvatelstvo.

Například jen na konci května 1941 Sovětský svaz do Německa vyvezl 1 milion tun ropných produktů, 1,6 milionů tun obilovin, 111 tisíc tun bavlny, 36 tisíc tun obilných výlisků, 10 tisíc tun lnu, dřeva za 41,3 milionů říšských marek, 1,8 tisíc tun niklu, 185 tisíc tun manganové rudy, 23 tisíc tun chromové rudy, 214 tisíc tun fosfátů, 14 tisíc tun mědi, 500 tun wolframu, cínu a molybdenu, 2 782 tun platiny, a mnoho tun železného šrotu.

Tedy v té době, kdy celý ostatní civilizovaný svět bojoval se zlem nacismu a jakožto jediná mu vzdorovala Velká Británie, její Společenství národů a odboj v celé porobené Evropě, směřovalo do Německa 75% exportu sovětských ropných produktů.

Zároveň byly do Německa sovětskou NKVD vydávány ty osoby, o které projevilo eminentní zájem Gestapo, tedy šlo především o německé komunisty hledající v SSSR bezpečí. Ostatní na základě německých požadavků zlikvidovali příslušníci NKVD v SSSR.

A nejenom komunisté a jiní uprchlíci, asi okolo 4 000 osob, byli vydáni nacistům napospas. Neboť když přesídlovací úřad ve Vídni pod vedením jistého Eichmanna vznesl v roce 1939 po dobytí Polska na sovětskou stranu dotaz, co s obyvatelstvem bývalého Polska na území, jehož se na základě spojenecké smlouvy se SSSR zmocnilo Německo, tak sovětská strana odpověděla, že má zájem o všechny etnicky blízké, kromě tamních osob židovského původu.

Rovněž bylo touto smlouvou o neútočení, přátelství a spolupráci mezi SSSR a nacistickým Německem dosaženo parcelace území na styku mezi oběma říšemi zla tak, že SSSR zabral polovinu Polska a zavraždil 20 000 příslušníků polské inteligence a důstojnického sboru v Katyni.

video //www.youtube.com/embed/S6gg1z5DovI

Společná přehlídka Deutsche Wehrmacht a Rudé armády 22.9.1939 v Brestu po dobytí Polska. Přehlídce velí generálové Sergej Krivošejn a Heinz Guderian.

Dále Sovětský svaz vojensky napadl a okupoval suverénní a samostatné pobaltské země Litvu, Lotyško a Estonsko kde zahájil vlnu teroru, masových poprav a deportací spojenou s těmi nejobludnějšími zvěrstvy páchanými na tamních obyvatelích, plně srovnatelnými s pozdějším řáděním jednotek SS Einsatzgruppe.

A můžeme pokračovat dál.

V roce 1939 Sovětský svaz poskytl německému ponorkovému loďstvu své přístavy v Barentsově moři.

V letech 1939 – 1940 vypravil z přístavu Murmansk 36 konvojů s dodávkami válečné pomoci pro Německo.

V srpnu 1940 razily sovětské ledoborce Lenin, Stalin a Kaganovič cestu přes Arktidu do Tichého oceánu válečným lodím německé Kriegsmarine.

A poté, co Deutsche Wehrmacht dobyla Norsko, Dánsko, Holandsko a Belgii, Sovětský svaz s těmito zeměmi přerušil diplomatické styky a vypověděl jejich diplomaty.

Dále Sovětský svaz vojensky napadl Rumunsko a okupoval Besarábii a pokusil se o dobytí Finska, když okopíroval německou frašku v Gliwicích a zahájil na Finsko útok, doprovázený bombardováním Helsinek a pácháním válečných zločinů na bezbranných obyvatelích. Ovšem zde si sovětský obr vylámal zuby a řádně pošramotil vojenskou pověst, což bylo ostatně jednou z příčin toho, že jeho neschopnosti zašlápnout finského trpaslíka si povšiml i Josifův kamarád Adolf a s touhou po další snadné kořisti vyrazil do hlubin zaostalé sovětské říše. Co bylo dál již víme.

A tato země nám údajně měla v roce 1939 přijít na pomoc?

A tato země nás údajně v roce 1945 osvobodila?

A tato země nám v srpnu 1968 přinesla něco jiného než stovky mrtvých, vojenskou okupaci a celonárodní ponížení spojené s úpadkem jak morálním, tak ekonomickým?

A vůbec, kdy nám vlastně tato země přinesla cokoliv, byť jen něco pozitivního?

A je tato země vlastně i dnes něčím jiným než exportérem válečné agrese, lži, imperialismu, násilí, chudoby, zaostalosti a všeobecného úpadku?

Opak si může prosím pěkně s odpuštěním myslet pouze osoba buď rozumu mdlého, nebo ten koho Kreml u nás zaměstnává. Jako jsou například pan prezident minulý, tak ten současný. A to včetně jejich poskoků a prostitutů.

Kteřížto jsou svatebčané dneška na hanebné svatbě mezi komunismem a nacismem, která přinesla lidstvu nezměrná utrpení a desítky miliony mrtvých. Neboť válka vedená ruskými teroristy na Ukrajině, okupace Krymu, části gruzínského území, zabrané části území moldavského a relikt NKVD v podobě příslušníka KGB Putina v Kremlu a vycpaný Lenin tamtéž vypovídají o všem možném, jen ne tom, že se v Rusku něco změnilo.

Miroslav Václavek

Šumperk

Zvyšte článku karmu!
Autor: Miroslav Václavek | | karma: 29.98 | přečteno: 1008 ×
Facebook Twitter Google Plus

Diskuse

Vstoupit

V diskusi je 131 příspěvků.
Poslední z 11. 8. 2017, 18:33

Poslední články autora
PŘEJÍT NA ÚVODNÍ STRÁNKU iDNES.cz