A to jak architektonickými a historickými tak i přírodními. Vlastně se v Polsku cítím jako doma a při přejetí hranice jen cítím, že se přelaďuji na polskou frekvenci. Což je vlnová délka radosti ze života, optimismu, sebedůvěry, bezprostřednosti a velkého srdce. Což mi u nás poměrně dost chybí. Zvláště, když člověk u nás s někým zapřede rozhovor a v devadesáti procentech se setká s bědováním, žalováním, brečením, ukazováním na jiné a Romové, že prý nepracují a kradou a vlastně všichni kradou jen osoba s kterou hovoříte ne a vůbec všechno je špatně.
Proto rád jezdím do Polska. Tam vám nic podobného nehrozí. Maximálně podání ruky, které vám hrozí rozmáčknout pěst a úsměv a jiskra v oku toho, s kým hovoříte. A tak i letos, přesto, že hlavní hygienik varoval ze zahraničí před cestami do zahraničí a předseda vlády ze zahraničí apeloval na lid, by trávil dovču u českého rybníka s předraženými a nekvalitními službami vůkol, vyrazili jsme na sever. Polsky vlastně umím odjakživa, nepamatuji, že bych se polštinu někdy učil, od malička mi táta kupoval polské knížky a tak mezi mnou a Polskem neleží ani bariéra jazyková a tak jsme to s manželkou vzali nejdříve na pár dní do Varšavy. A pak nahoru k Baltu, do Gdańsku. A protože bylo v Polsku krásně a nádherně a jako v ráji, řekl jsem si, že by byla škoda nepodělit se s vámi o tu krásu a říci vám, abyste se i vy konečně začali radovat ze života. A přestali pofňukávat a pobrekávat a stáli s nataženou dlaní. Raději si od života sami vezměte.
Varšavská Starówka. Celá Varšava byla za války srovnána se zemí. Všechno Poláci museli znovu postavit.
Łazienki Królewskie, Varšava, překrásné místo uprostřed velkoměsta s nekonečnými parky a rezidencemi.
Věčný oheň, Památník neznáméh vojáka, Varšava. Virtuti Militari, nejvyšší polské vyznamenání. Má ho i můj prastrýc, plukovník polské armády, hrdina z bitvy u Varšavy, zavražděný komunisty v Katyni.
A protože jste byli hodní a dokoukali to až sem, nejsou to zdaleka všechny fotky, které jsem v Polsku udělal a můžete se tedy těšit na další. Kdy? Tak třeba až začnou podzimní deště a lidé u nás budou ještě chmurnější než dnes, přidám vám sem další. Jako pilulku na na vaše chmury. A až vám budou zase něco o Polsku vykládat. Seberte se a zajeďte si tam. Cestování je nejlepší protijed. Na co? Na to, co se na vás valí z českých médií. Mějte se krásně.
Miroslav Václavek
Photo and video © Miroslav Václavek
All rights reserved