"Babiš je debil"

„To je bordel, co ten Babiš udělal. A teďkon to všichni musíme slíznout,“ pustila se ministryně do svého vládního šéfa. „To je debil, pardon, s prominutím,“ dodala.

Nechala se slyšet paní ministryně za socdem Maláčová, když si myslela, že nejede kamera, na kterou předtím dělala rozhovor pro ČT.

Ano, vox populi vox dei, chtělo by se říci. Tedy hlas lidu hlas boží, jak zní překlad tohoto latinského rčení. Ovšem z úst paní ministryně ono konstatování zní poněkud prapodivně.

Pro normálního člověka je totiž osoba pana Babiše nepřijatelná jaksi zcela automaticky. Neboť aparátčík husákovské diktatury, agent StB a nomenklaturní komunista, který se díky kontaktům na jiné aparátčíky husákovské diktatury, agenty StB a nomenklaturní komunisty implementoval dovnitř ekonomiky této země, přičemž můžeme hovořit o symbióze peněz, moci a státu je člověkem, kterému se já zdaleka vyhnu.

I kdyby mi sliboval hory a doly a to hory peněz a doly zlaté, takový člověk je mi vzdálen na sto honů. Tím méně, že bych s ním, jako paní ministryně, usedl do vlády a hrál to na veřejnost podle toho, jak PR tým pana Babiše píše scénář divadelního představení pro média.  

Že vláda pana Babiše, záměrně hovořím o vládě pana Babiše, neboť ten do svého týmu přibral pouze loutky a sloužící a hadry na podlahu, s kterými vytírá špínu, kterou způsobil, slouží jedinému účelu – tedy k rozhojnění majetku holdingu – je zcela evidentní a zřejmé. A vymlouvat se na něco jiného může leda tak osoba rozumu mdlého. Nikoliv paní ministryně. V jejím případě můžeme tedy říci jediné. A to, že celou dobu žila a žije ve lži. A to zcela vědomě.

Protože naše země nevzkvétá. Naše země hluboce hnije. Dusí ji jak zájmy pana ministerského předsedy, tak i vyšinuté nápady Miloše Zemana, jakým je i jeho poslední projev alkoholického rozpadu osobnosti, tedy stavba šílenosti vodního kanálu, včetně snahy orientovat Českou Republiku tak, aby se stala z poloviny ruskou gubernií a z té druhé provincií Čínské lidové republiky. Aby dálnic nepřibylo ani o metr. Aby nás rychlostní železnice jiných zemí obcházely jako morovou ránu. Aby se kvůli volbám nepřijala nepopulární epidemiologická opatření. Aby kvůli svým skandálním kauzám o střetu zájmů trvale a hluboce poškozoval její věrohodnost na mezinárodní úrovni. Aby díky své posedlosti mocí byl vydíratelným ze strany komunistických masových vrahů, jako je tomu právě teď, kdy hodlají naši armádu připravit o deset miliard korun a poškodit tak naši zemi i v NATO.

S paní ministryní ale, přesto, že se s panem Babišem naprosto a beznadějně míjím, souhlasit nemůžu. Pan Babiš debil není. Pan Babiš je sice zcela bezskrupulózní osoba bez jakékoli mezilidské empatie a vůbec, osoba která pro peníze udělá cokoliv. Vstoupí do KSČ, tedy do zločinecké organizace mající u nás na svědomí deset tisíc mrtvých. Stane se udavačem komunistického Gestapa. Nebo učiní v zásadě cokoliv, jen aby ukojil svou potřebu ovládat a získávat moc a peníze.

Pan Babiš ale velmi dobře ví, co dělá a rozhodně se duševně nenachází v pásmu snížené inteligence, tím méně debility. Ale úplně naopak. I když ho nepovažuji za člověka skutečně inteligentního, neboť zcela absentuje inteligenci sociální a kulturní a je tak pouze vychytralý a typický prospěchář, za hloupého ho ale i přesto nepovažuji. 

Nutně tak z onoho výsledku ale vyplývá to, že debil je s prominutím paní ministryně, protože mu dělá užitečného idiota. I když. Užitečného? Myslím, že by to šlo vyjádřit i bez toho slova a to mnohem lépe.

Ale abych byl spravedlivý. Není jím jen ona, ale celá socdem, která tuto stranu přivedla na okraj propasti a dělá všechno proto, aby tam spadla.

Inu, kdo chce kam, pomozme mu tam.     

Čiň debilovi dobře, debilitou se ti odmění.

Miroslav Václavek

Šumperk