Když chceš do nebe na Rysianku, musíš nejdříve projet peklem Oravy

3. 05. 2023 17:00:00
A už je tu zas, ten jarní krásný čas a to znamená, že je třeba někam vyrazit a ztratit cestu. Říkáte si ale snad, co je to za nesmysl, jak a proč ztrácet cestu, vždyť bez cest se člověk nikam nedostane.

Inu, máte taky pravdu, ale ztratit cestu znamená najít svobodu a utvořit si cestu vlastní. Ale abych to už déle neprodlužoval, jdeme na to.

Seběhlo se to jednoduše a to jako vždy. Vzal jsem do rukou mapu, tedy virtuálně zajisté, protože ona mapa se nachází na internetu a počal jsem vymýšlet co a jak a kam se podívat, až sleze sníh a najednou to bylo.

Přistupuji v Zábřehu do vláčku, kde sedí již kamarád s kterým to pojedeme a strkám dovnitř kolo, protože to pojedeme na horských kolech a vlak se rozjíždí a kolem ubíhá Haná.

Pak vlak zamíří skrze Beskydy do Púchova, kde přesedáme a krajina okolo je opravdu přenádherná. V Púchově máme dostatek času a tak se podíváme i trochu po městě a zase frčíme dál Další přestup je v Královanech, kde nás nabírá slovenská strela, tedy vláček motoráček a cestou v podchodu na nástupiště zjišťuji, že má přední brzda odešla do věčných lovišť, neboť ať mačkám jak mačkám tak nic.

Tedy, když se s námi vláček dál šine k Oravě kolem překrásných hradů hledám na gúglu, kde by mi to opravili, protože jen se zadní brzdou bych si na plánovanou túru netroufl. A tak telefonuji na číslo v Trstené, kde máme konečnou a kdosi to zvedá a mně padá kámen ze srdce, protože se domlouváme, že na mne ve firmě počkají a tak se uklidňuji a nijak mne nedokážou rozhodit ani zprávy, ve kterých nám známí píšou o výskytech medvědů v regionu kam jedeme.

Po dvou hoďkách prohlídkové jízdy po krásách Slovenska vláček zastavuje, je konečná a my lezeme ven a já jedu na opravu a když přijedu je to jako v depu formule jedna, protože mám odložit kolo, tedy ho odkládám a přichází mechanik, cosi odšroubuje pronese diagnózu, že jsem bez kapaliny a doplňuje.

Nevěřícně zírám na tu profesionalitu, kterou bych na konci světa nečekal a vykládám si s majitelem prodejny kol a v duchu spílám mému nedbalému mechanikovi v Šumperku, který se na to vykvákl.

"Tak co jsem dlužen?" obracím se na pana majitele, ten jen mávne rukou a naúčtuje mi symbolických padesát korun, protože na tom trvám a téměř se za to omlouvá a já oběma děkuji dopředu i dozadu a jsem trochu pyšný i na sebe, že jsem dokázal vyřešit opravu hydrauliky i na konci světa a vyrážíme k ubytku, kde máme první noc.

Za ranního kuropění po bohaté snídani a ještě bohatější večeři prokládaná jak pivečkem tak i pálenkou vyrážíme do ještě zmrzlé Oravy, protože je pod nulou a projíždíme kolem Oravské přehrady. Nad její hladinou se tyčí jakýsi majestátní vrch pokrytý sněhem a ledem a jako výstražný prst nám kyne zdáli, abychom si to ještě rozmysleli.

Ale my nedbáme a v hustém a nepříjemném provozu jedeme dlouho po březích přehrady než nás vysvobodí odbočka na Mútne, což je vesnice na jejímž konci je Mútńanské sedlo, kde hodláme překročit hranici.

A tam již provoz řídne a čím dál jsme od civilizace tak je řidší a řidší, až je nejřidší a my přijíždíme do Mútného, kde vyhrává obecní rozhlas Holky z naší školky a my si namlouváme, že to je kvůli nám, prvním českým turistům a jdeme do si do Jednoty nikoliv pro med, ale pro nějaké limo.

Paní prodavačka s námi zapřede hovor a protože všichni lidé z konce světa jsou hodní, milí a pohostinní, vaří nám kávu a půjčuje lžíci na jogurt a vůbec je hrozně fajn. Pak opět nasedáme na své bajky a zase do toho šlapem a projíždíme kolem Mútňanské pily, kde začíná turistické značení a vjíždíme do lesa a jedeme kolem řeky.

Tam nás vítá hezká lesní asfaltka a cesta se pomalu zvedá a počasí je krásné a nebe azurové takže nabíráme slušnou rychlost a po chvíli si uděláme malou přestávku u přístřešku ozdobeného dvěma medvědy, což nám připomene všechny ty včerejší zprávy, ale co, nějak bylo, nějak bude. Necháme to medvědovi, ten má větší hlavu :-)

A vyrážíme zase dál a cesta se zdvíhá víc a víc a asfalt se ztrácí pod nohama a my vjíždíme do bahna ze sotva roztátého sněhu a kolem cesty leží jeho bílé koláče, které ještě neodnesl čas. A pak to jde nahoru víc a víc, až je to celkem makačka, ale kvůli tomu jsme tady a pak se cesta vyrovná a končí.

Dál je pouze sotva viditelný chodníček, kterým pomalu postupujeme a netrvá to dlouho a je tady Mútňanské sedlo. No a tam to všechno vlastně teprve začíná :-)

Protože dole pod námi je Polsko, které tam ráčilo spadnout do propasti, kterou musíme slézt i my. Protože do Polska jedeme a máme v plánu dobýt i Rysianku. To je taková chata na vrcholu stejnojmenné hory, ale jen si počkejte :-)

Spouštíme se tedy i s koly hlubokou a téměř kolmou strží a pak ještě a ještě, až jsme na jejím dně a cesta vede jen jedním směrem a to nahoru, což je teprve začátek toho nahoru. A když dosáhneme cesty, která ubíhá kamsi do mraků, děláme krátkou válečnou poradu a zjišťujeme, že to opravdu není vtip, ale cesta na Rysianku a tak se smířeni s osudem dáváme do toho.

Po chvíli vyšukám, tedy najdu cestu, která je relativně povlovnější a opravdu, najíždíme na ni a užíváme si jízdy krásným lesem kolem vodopádů a stále a pořád nahoru a vracíme se na onu cestu, na které jsme začali. A tam je to opět opět o túře s kolem, které je třeba tlačit úděsným stoupákem plného šutrů.

Ale když míjíme výhled na Tatry tak se zastavujeme a na chvíli zapomínáme, na co jsme se to dali a pak zase za tlumených kleteb mezi zuby se šineme vzhůru a přicházíme na okraj lesa, kde rostou krokusy a je vidět tak krásné panorama, že všechna příkoří jsou ihned zapomenuta.

Chvíli se kocháme nekonečnými výhledy do hlubin Slovenska a dorážíme to nahoru a jsme tam, Schronisko Górskie PTTK Rysianka 1 299 m n.m. odkud je výhled vůbec ničím nerušený a jen koukáme do dálek a hloubek tam pod námi a nakupujeme magnetky na ledničku a zase nějaké to limo a je nám blaze.

Ale po chvíli povinnosti opět volají, protože musíme dnes ještě dorazit do Milówky, kde je dnešní ubytko a véča a bahno a betla a tak se pomalu zase dáváme do pohybu a sjíždíme a scházíme z Rysianky cestou, kudy jsme se plahočili nahoru a je to na ten šup a pak zase můžeme nasedat a užívat si krásy dlouhého a ničím nerušeného sjezdu, protože jsme projeli horský a lesní terén a je to opět asfaltečka, která nás nese a pneumatiky šumí a bzučí tak jak to horská kola umí.

A tak projíždíme líbezné polské vesničky na úpatí hor Beskid Żywiecki, což jsou druhé nejvyšší polské hory, proti nimž jsou Krkonoše dětské bábovičky a cesta přitéká do řeky plné automobilů a blázince a tak s očima na stopkách přijíždíme do Milówky a tam do ubytka a shodit bágly a hned vedle je hospoda a mají tam źurek a bezvadné jehněčí, které pěstuje pan majitel a piweczko, takže po chvíli na naší dnešní cestě neshledáváme vad a když se skácíme každý do své betle, zavírají se nad námi vody milosrdného spánku.

Tak tedy pokračování zítra, protože zítra je taky den a kde pojedeme Beskid Śląski, ale nepředbíhejme, protože předbíhat se nemá a zatím se podívejte na film, který pro vás Mirek natočil :-)

.

Tak zítra dovi :-)

Miroslav Václavek

Šumperk

Autor: Miroslav Václavek | středa 3.5.2023 17:00 | karma článku: 13.97 | přečteno: 349x

Další články blogera

Miroslav Václavek

Hnutí ANO a jeho majitel Andrej Babiš jsou bezpečnostním ohrožením České Republiky

Pro pravdu se každý zlobí, přičemž ani Andrej Babiš není výjimkou a zvláště je-li to pravda, které se dopustí on sám.

22.3.2024 v 17:00 | Karma článku: 39.12 | Přečteno: 3508 | Diskuse

Miroslav Václavek

Fico, Babiš, Putin - ruská trojka smrti

Představte si, co by se stalo, kdyby po druhé světové válce nebylo Německo podrobeno denacifikaci. Kdyby bylo řečeno, že pokusem Clause Schenka von Stauffenberga o likvidaci Hitlera bylo provedeno Německé národní povstání

7.3.2024 v 17:00 | Karma článku: 30.20 | Přečteno: 663 | Diskuse

Miroslav Václavek

Mírové návrhy Andreje Babiše

Jak už všichni víme, je vláda Petra Fialy tou nejneschopnější v dějinách. Pokud by o tom snad někdo pochyboval jen ať se rozhlédne kolem sebe. A co uvidí? Je zataženo a prší, to svědčí o naprosté pravdivosti těchto slov.

28.2.2024 v 17:00 | Karma článku: 25.31 | Přečteno: 561 | Diskuse

Miroslav Václavek

Islamizace úspěšně pokračuje!

Kde jsou ty časy, kdy si Tomio Okamura zašel v Londýně do mešity za požehnáním a jeho genosse po útoku na koleje na kebab. Situace je mnohem vážnější, než by se zdála na první pohled být. Jen posuďte sami, co se mi přihodilo!

12.2.2024 v 17:00 | Karma článku: 18.17 | Přečteno: 759 | Diskuse

Další články z rubriky Cestování

Jan Vaverka

Bolívie - 7. díl: Na skok do Bolivijské Amazonie

Sto kilometrů vzdušnou čarou a jste z La Pazu v Amazonii. Ti odvážnější rovnou po silnici smrti. Je to kousek, ale zase takový fofr to není.

29.3.2024 v 8:20 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 26 | Diskuse

Martin Faltýn

Letos jako před rokem - Malajsie a navíc Thajsko

Rok se s rokem shledal a nikdy bych nevěřil, že prakticky po roce se znovu podívám do Malajsie a letos také, prvně v životě, do Thajska. A protože dvakrát do stejné řeky opravdu nevstoupíte, věřte mi - bude o čem psát.

29.3.2024 v 8:08 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 53 | Diskuse

Klára Žejdlová

Italské Velikonoce? V mých vzpomínkách to jsou přátelé, rodina…a obžerství

I když to obžerství bylo prokládané dlouhými procházkami. Aby nám vytrávilo. A abychom nasbírali ingredience pro další vaření...

27.3.2024 v 14:48 | Karma článku: 19.93 | Přečteno: 492 | Diskuse

Miroslav Semecký

Nacházíte ve Španělsku? Používáte aplikaci Telegram? Zpozorněte!

Oblíbená komunikační aplikace ve Španělsku končí. Bude vypnuta (zablokován přístup) v řádu několika následujících hodin. Soudce Národního soudu Santiago Pedraz vydal rozhodnutí, ve kterém nařizuje mob..

23.3.2024 v 17:51 | Karma článku: 17.13 | Přečteno: 584 | Diskuse

Jan Vaverka

Bolívie - 6. díl: Den v La Pazu

La Paz je město jako žádné jiné. Dvoumilionová aglomerace sahající až nad 4000 metrů nad moře, ulice jsou strmé, propojené lanovkami, a kolem obrovská kulturní a sociální diverzita.

22.3.2024 v 8:20 | Karma článku: 16.59 | Přečteno: 234 | Diskuse

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...