Medvědím obývákem na Beskid Śląski
Lezeme ven z betlí, to je brněnským hantecem postel a jdeme na śniadaniu, tedy na snídani. Ve vedlejším penzionu již voní smažená vajíčka, klobásky, čaj, káva, pečivo a vůbec všechno, co takový ranní bufet nabízí a vězte, že v Polsku je toho vždy hodně a jen toho nejlepšího. Tedy nabírám si plný talíř, nalévám džusu a doplňuji energii, kterou dnes budu opravdu potřebovat :-)
A pak zase nasedáme, upravujeme bágly na zádech, aby všechno dobře sedělo, zapínám navigaci a ta nás počíná vést směrem z Milówky na Kobylu. Což je vrch kolem kterého pojedeme. A tak se proplétáme uličkami a už jsme venku a pak přes kopec a jsme ve vesničkách pod Beskidem Śląskim. Což jsou hory u hranic s Českou republikou.
Vesnice a vesničky jsou taky jako na konci světa, jen cesta se zdvíhá hned od začátku a snídaně plní svou funkci, protože cítím, jak mi dává sílu. Když vtom vjíždíme do lesa a vítá nás cedule, že jdeme na návštěvu k vlkovi a medvědovi brunátnému a měli bychom se tam chovat slušně.
Což o to, jsme návštěvníci dobrých mravů a nehodláme krmit ani jednoho ani druhého a kdyby si některý z nich ukousl, vyzveme ho, aby to nežral, protože to zakazuje cedule. Ale dost legrácek, čeká nás Beskid a tak se dáváme na cestu dál.
Cesta je hezká, ostatně proto tudy i jedeme, protože jsem ji vyšukal, že vede téměř až pod hřebeny a cvakáme tam pomalejší převody, neboť se zdá, že nás chce ze sebe shodit jako bujný kůň a naschvál se zaklání dozadu.
Ale na nás si nepřijde a šlapeme a šlapeme a cesta nás vede horami, až končí a začíná kámen. Takhle nějak stavěli Římané své věčné cesty a bude tady po tisíce let, ale pro cyklisty to není, protože je to do opravdu velkého kopce a šutry jsou vysoké a tak namísto poskakování sesedáme a dáváme první turistiku tohoto dne :-)
Ale pak se opět ukáže asfaltečka a tak zase něco jedeme, když přicházíme do místa, kde definitivně přebírá vládu divočina a po chvíli přeskakujeme potok tekoucí přes cestu a jedeme k výškám. Výhledy začínají být z kategorie pohádkově nádherných a jak jsme výš a výš je to jako jízda v čase, protože se vracíme do předjaří.
Dnes zvoníme na šelmy častěji než včera a to aby měly čas si nachystat prostírání a věděly, že jim jede svačina až pod nos, ale asi sežraly turisty, co tu šli před námi, protože nepotkáváme ani jedny, ani druhé.
Projíždíme kolem nádherného vodopádu, který jakoby padal z nebe a cesta se náhle ztrácí. Prostě zmizela a před námi je jen jakási stezka mířící přímo do nebe, po které šel naposledy člověk tak před padesáti lety a je strmá, až se z toho točí hlava.
Nu což, zatínáme tedy zuby a bijeme se s Beskidem o každý výškový metr a stoupáme pomalu s opravdu velkým vypětím sil vzhůru. Nohy se boří do bažiny, kameny se staví do cesty, stezka se zvedá na zadní, ale my stále jdeme a najednou, jsme tady.
Je tady poměrně civilizovaná cesta, tedy vydáváme se po ní a jedeme vstříc hřebenům. Projíždíme vrcholovými partiemi hor, ale hřebeny jsou ještě hodně vysoko. A pak začíná další strmé stoupání cestou plné kamení, které klouzá pod nohama, ale dereme se vzhůru a jsme na hřebeni. Pohled do nitra Beskidu je úchvatný a dech beroucí.
Hřebeny jsou beze stromů a tak se rozhlížíme na všechny strany a necháváme se opět přesvědčovat, jak nicotný je člověk a kdybych chtěl tak zvednu ruku a prstem propíchnu mraky, které jsou jen kousek nad námi a hned to vyzkouším a vzápětí spadnou první kapky, tak jsme vysoko.
Vítr třese se zbytky vegetace tam nahoře a tak se za rozhlížení po krásách hor vydáváme stoupáním na Magurku Wišlańskou a z ní zase dolů a takhle to bude celou po celou hřebenovku, jako v té písničce, že jednou jsi dole a jednou nahoře...
A něco jedeme a něco jdeme, ale je to vlastně celkem fajn, protože tak máme čas a myšlenky na krásy přírody a plujeme po vlnách Beskidu a začíná pršet celkem fest, tedy se radíme, že vylezeme na rozcestí a z tam odsud to vezmeme po červené na asfaltku, která roztíná Beskid vedví a v již hustém dešti projíždíme krásný úsek nad propastí, která je zahalena v mlhách, jako cudná žena.
Sjízdný terén se střídá s tím nesjízdným, ale i tak cesta ubíhá, ale to bychom nebyli v horách, aby to bylo již jen o sjezdech, protože děd Beskid nám do cesty postavil jedno opravdu lahůdkové stoupání a poprvé dnes jsem rád za mlhu, že nevidím do jeho konců :-)
Protože je nekonečné a prudké a je to něco mezi horolezectvím a túrou a my krom báglů ještě máme svá kola a tak jdeme jako v Chilkoot Pass a není cesty zpět, síly vám dojít nesmí, tak je to jednoduché :-)
Ale každý průsmyk, každé stoupání a každý kopec má svůj konec a tak i my jsme na Malinówě 1 117 m n.m. a odteď to už opravdu bude jen dolů, na mou duši, na psí uši, na kočičí svědomí a ono to zaklínadlo funguje, protože jsme na asfaltu a sjíždíme dolů a vylézá slunce a suší nás.
A pak už to bylo po cyklostezkách přes Wislu do Ustroně a po přespání na druhý den přejezd do Třince a z tam odsud zase vláčkem domů.
V Třinci dýmaly železárny a vzduch byl prosycen zplodinami všeho druhu a tak jsem byl celkem rád, že jsme jen projeli.
A tak zase někdy v horách, moji milí čtenáři. Nechejte se překvapit o čem vás napíšu příště a já se nechám překvapit úplně stejně a navíc to všechno prožiju a odmakám i na své vlastní kůži, ale budu o nalezené cesty bohatší a o to těžké, čím nás život tíží lehčí, protože lesy, hory a svoboda jsou ten nejlepší lék a to na všechno.
A tady máte film, který vám Mirek taky natočil.
Tož dovi :-)
Miroslav Václavek
Miroslav Václavek
Potkali jsme pořádnou svini...
Tedy, abych to upřesnil, potkali jsme pořádnou bachyni. Ale abych nepředbíhal, protože teprve vstáváme a oknem se dere dovnitř maďarské slunce.
Miroslav Václavek
Sláva i bláto Visegrádu
Roztál sníh a jako každý rok, mne začaly svrbět jisté části těla. Především chodidla, protože ta jsou pro cyklistu nejdůležitější.
Miroslav Václavek
Jak se může na homofobním Slovensku stát prezidentem homosexuál?
Příčina toho, proč se Fico s Pellegrinim angažují v politice je evidentní. Jde o řemeslné zloděje a příslušníky organizovaného zločinu, kteří rozkradli celé Slovensko a nyní jim tak nehrozí kriminál,
Miroslav Václavek
Hnutí ANO a jeho majitel Andrej Babiš jsou bezpečnostním ohrožením České Republiky
Pro pravdu se každý zlobí, přičemž ani Andrej Babiš není výjimkou a zvláště je-li to pravda, které se dopustí on sám.
Miroslav Václavek
Fico, Babiš, Putin - ruská trojka smrti
Představte si, co by se stalo, kdyby po druhé světové válce nebylo Německo podrobeno denacifikaci. Kdyby bylo řečeno, že pokusem Clause Schenka von Stauffenberga o likvidaci Hitlera bylo provedeno Německé národní povstání
Další články autora |
Přes Česko přešly bouřky s krupobitím. Dálnici D1 pokrylo bahno a větve
Do Česka přišly přívalové deště, na některých místech padaly i kroupy. Hasiči hlásili desítky...
NATO určilo červené linie. Má dva scénáře zásahu proti Rusku, píší média
Premium Severoatlantická aliance připravila krizové scénáře „červených linií“, při jejichž překročení...
S babičkou nepřežila nehodu ani vnučka. Její orgány zachránily tři jiné děti
Nehoda z Čáslavic na Třebíčsku si vyžádala druhou oběť. Auto tam minulý čtvrtek zatím z...
Novotný je na vyhazov z ODS. Výroky o Slováčkové překročil hranici, řekl Benda
Starosta Řeporyjí Pavel Novotný překročil hranice, které by se překračovat neměly, kritizoval v...
Aktivisté žádají konec pedagožky Univerzity Karlovy a přednášky o „genocidě v Gaze“
Karlova univerzita by měla přehodnotit zaměstnávání osob jako je doktorka Irena Kalhousová, uvádí...
Fotbalový zápas se dohrál noži. Další důkaz, jak války klanů sužují Německo
Premium Tam, kde kdysi přilétla nějaká ta rána pěstí, se dnes střílí. Řeč je o okresním fotbale v Německu,...
Chybí důležitý lék na astma, i kvůli ceně. Kdo koho vydírá? přou se lidé
Premium Češi s astmatem, alergií či chronickou obstrukční plicní nemocí složitě shánějí lék ve spreji...
Na Ukrajině se už vykládá pomoc z amerického miliardového balíku
Americká vojenská pomoc pro Ukrajinu v rámci balíku, který Kongres schválil koncem dubna, již...
Při hromadné nehodě na Karlovarsku zemřel člověk, další čtyři se zranili
Vážná dopravní nehoda dvou osobních a nákladního vozidla uzavřela silnici I/6 u Čichalova na...
Rozdáváme batolecí mléko ZDARMA
Na cestě mateřstvím se potkáváme s různými výzvami. V případě výživy našich nejmenších představuje kojení ten nejlepší základ. Pokud však kojení...
- Počet článků 728
- Celková karma 23,16
- Průměrná čtenost 2681x
geovisite
Celková čtenost od založení blogu: 1 955 289
Seznam rubrik
Oblíbené stránky
- Ptáci z podzemí
- Moje kniha Železné včely
- Moje texty pro Hynkovy Zámky
- Napsali o mě
- Autor blogu v Divokém víně
- Kupte si moji knihu Člunky
- Moje autorská stránka
- Člunky - Setkání s literaturou ČR Olomouc
- Moje kniha Člunky
- Autor blogu v pořadu Kultura CZ
- Autor blogu v Zeleném peří
- Moje texty pro Bluesberg
- Míjím se s měsícem
- Facebook Miroslav Václavek
- http://www.aish.com/
- http://www.vatican.va/
- The White House
- Kupte si moji knihu Železné včely
- Facebook S rybí kostí v krku
Oblíbené články
- Facebook Člunky
- Facebook Železné včely
- Recenze na Železné včely
- Kulturní magazín UNI recenze na Železné včely