Rumunsko se nedá milovat nebo nenávidět, Rumunsko se dá jedině milovat, horami jak se dá
A tak jde lesem blíž a blíž ke zdroji a omývá si ruce o rosu v trávě a dopřává si přebytku kyslíku té nejlepší kategorie, když vtom stojí tváří v tvář ohromnému ovčímu stádu, kterého pohání vpřed bačův hlas, který mi tolik připomíná ta líbezná vojenská rána, která se vyznačovala pokřikem jako: jedu, jedu, máš čas, makej, na rozcvičku a jedeme kačáky, žabáky, kliky, pome holubi, ale jen jsem se z toho otřepal a zase jsem se tetelil tou krásou.
Ale protože žádné štěstí nemá dlouhého trvání zaregistroval jsem, že od stáda se oddělili tři ohromní pastevečtí psi a s ohlušujícím štěkotem nabírají kurs k mé maličkosti. Jenom ať si pořvou, pomyslel jsem si veden zkušenostmi, které přináší dlouhodobé manželství a nevšímal jsem si jich ani tak.
Když ale řev těch oblud zvících stodol zesílil všiml jsem si, že se poměrně přiblížily a jejich řevu neubylo, ale naopak a bača přidal také na intenzitě svých povelů, aniž by to s těmi třemi Kerbery nějak hnulo.
Ale však co, je tam široký potok a jim se nebude přes něj chtít, voda je tam ledová, za vodou jsem zcela v bezpečí, pojídal jsem těšínská jablíčka, ale preventivně jsem prověřil funkci svěračů :-)
A učinil jsem správně, neboť psiska přeběhla potokem jakoby nic a náhle jsem cítil teplý dech vycházející z jejich mord a sliny, které mi stékaly po nohou a vzduchové turbulence provázející štěkot mi hýbaly kraťasy, ale zachoval jsem ledový klid, protože jestli mne mají sežrat, ať mají na mne vzpomínku - jako třeba - jo to byl ten, jak se ani nepokusil zdrhnout, jak to ti turisti vždycky dělají a dělal, že se nebojí. Jo už vím, ten, jak měl to tuhé maso, samou šlachu a sval, no jo, to jsou ti mountain bikeři. Příště si ulovíme nějakého vypaseného dederóna :-)
I rozloučil jsem se se životem a byl bych mnohem raději, kdybych potkal medvěda, ale řev náhle skončil, jako začal a psi odběhli a připojili se ke stádu a myslím, že mají ze mě dodnes velkou srandu a já jsem se opět proměnil ze zkamenělé sochy v živou bytost a vztyčil jsem ruku a zamával na baču a on mi též pokynul a pokračoval v pokřiku: jedu, jedu, máš čas pse, makej, na pastvu a jedeme beránci, jehňátka, kozenky, pome ovečky, protože jsem mu už rozuměl a za chvilku se celá společnost rozplynula v ranním oparu a vracel jsem se na snídani. A však co, Rudovo lýtko, Ruda je účastník zájezdu, si jeden takový pes vzal do huby a zkusmo stiskl, mě jen oslintali na dálku :-)
A přemýšlel jsem nad tím, že ovčí stádo pokaždé uzavírají kozy, což je jak velmi hezké tak i legrační, protože mečí jako na lesy, které jsou všude okolo a tváří se, jakoby ty Munti Apuseni osvobodily :-)
A tak jsem vzal kolo a vyrazil s Ivetou, Iveta je taky účastnice zájezdu, projet si okolí, protože já jsem nejšťastnější, když se můžu jen tak potulovat kam se mi právě zachce a ji bolelo koleno a tak se necítila na túru s ostatními a já jsem potřeboval svobodu a tak jsme vyjeli do horského sedla, kde byly staré salaše a pak ještě vstříc obzoru, kde k nebesům stoupaly majestátné štíty a pak jsme si projeli nějaké louky a potkali dalšího baču s tentokrát hodnými psy a zajeli jsme za divokými koni, kteří mne vzali mezi sebe, když jsem se s nimi poprvé setkal. A byl to nádherný den, přesně takový, jaký má v krásných a nádherných horách, jakými Munti Apuseni jsou i být. Protože grilované maso Rumuni opravdu umí, neboť co by to bylo za potulování se horami, kdyby si člověk neodpočinul u dobrého jídla, na které jsme si taky zajeli :-)
A taky jsme si s Martinem a Ivanem udělali bezva soukromou túru, protože Martina bolelo oko a Ivan byl trochu ulítanej z předchozího mountain bikingového tripu a já jsem zase prostě potřeboval svobodu a taky, abych si udělal nějaké hezké fotky a vyšli jsme si na Boghii. A cestou jsem vyslechl spoustu mountain bikingových historek ze Slovenska. Třeba: "Idem na bicikly dole a čosi som minul, také dve hnedé gule. Ani som tomu nevenoval pozornosť, ale zrazu som za sebou počul čosi čudné. Také frflanie a idem sa obzreť a reku, ide za mnou medvedica, lebo tie dve gule, to boli jej dve mladé. No ale urobila iba štyri také skoky za mnou a zbadala, mladé utiekli do lesa tak sa zastavila a išla za nimi a na mňa sa vyjebala."
A nebo: "To zme raz byciklovali na Malej Fatre a trochu zme aj niečo vypili," Ale pokračování už ponechám jen na fantazii čtenářově, protože, co kdyby si to chalani prečítali, tak nech ich nenajebem :-) Prozradím jen tolik, že kluci ze Slovenska nejsou žádné máčky a že slovo "jebat," tvoří základ jazyka slovenského a při vhodném užívání jím vlastně sdělíte naprosto vše :-)
Ale nejen potulováním a túrami je takový turista v rumunských horách živ, protože je tady dole pod horami krásná přehrada a bezva se v ní koupe a tak jednoho rána, kdy za pomoci kluků z Prahy Mirek odvzdušnil přední brzdu a doplnil náplň stolním olejem, který si půjčil od hezké slečny z kuchyně a tak se jede.
Lacul de acumulare Beli?-Fântânele, už jen kvůli názvu té přehrady by tam člověk jel. Vždyť to jen porovnejte sami: Slapy, Pastviny (no ty by ještě šly), nebo Orlík. To je úplné nic, ale Lacul de acumulare Beli?-Fântânele, to je jako dětská říkánka!
To se vylítne po krásné asfaltce na kopec nad Padisem, kde ovšem sen asfaltu končí a nastává pravá rumunská horská cesta a jede se dolů. A to pořád a dlouho dolů, což je fajn a ani nevadí, že si to všechno zase vytlapeme nahoru, protože kopečky to je moje :-)
A tak hledáme každý, co nejlepší stopu kamením a kličkujeme mezi kalužemi a projíždíme stádem domácího skotu a už je tady zase sen asfaltky, kde mi pod kola plete rozjívené štěně dobrmana, ale nesnaží se mi prokousnout pláště mého stroje ani má lýtka, ale naopak vyplazuje radostně jazyk a přidává se k nám.
A když přijíždíme k přehradě tak se serve se psem, který je tam s rumunskou rodinkou aby nás chránil a vysloužil si tak nějaký ten pamlsek a převaluje se na záda. Tvrdé jádro výpravy se svléká a jde do vody, včetně mne samého. Inu, vlezl jsem do vody přímo na místě přítoku horského potoku, čehož jsem vzápětí trpce litoval, neboť ani přes usilovnou snahu a omývání celého těla si má tělesná schrána postavila hlavu a odmítala se s ledovou vodou skamarádit a tak jsem musel odplavat do relativně teplejších vod dále od přítoku a tam se dalo ve vrchní vrstvě vody přežít :-)
Ale protože Mirek je z vrcholových partií Sudet a tudíž taky není žádný salát, tak si to i užil a hezky si zaplaval a poté zase rozmrzl v sedle, protože se vydáváme na cestu zpět a je to neméně dobrodružné, jako na příjezdu, neboť potkáváme volně žijící koně, kteří se nepochybně jen kvůli mně, kterého přijali do stáda coby hlavního hřebce :-) zjevují na cestě a nechávají se hladit a všemožně laskat.
A pak se rozdělujeme a část družiny se vydává do hospody a část druhá, ve které jsem i já vyráží vstříc horám a kopcům a tak se loučíme s pejskem, který způsobně podává pacinku a je vidět, že se mu to s námi moc líbilo.
No a co jsme si sjeli to si i vypijeme, tedy vyjedeme, ale cesta uplývá v družném hovoru a domlouváme se, že společně něco podnikneme a taky, že jo, protože se na fejsbúčku o tom už i hovoříme :-) A v protisměru potkáváme cestou i veselou českou partičku na kole, která Apusenky jede z Oradey a vylívá se průběžně cestou, neboť jsem jednoho z těch tří ráno potkal v lukách, jak tam v dresu, s přilbou na hlavě, rukavicemi a v tretrách bloumá v lehce nepříčetném stavu a hovoří ke mě s efektem, jako bych se přiblížil k lihovaru a z jeho sdělení vyplývá, že včera po příjezdu kalili u paní plačintářky afinite, což je místní kořalka z borůvek a potom si již nic nepamatuje. Tedy nasměroval jsem ho na azimut k jejich stanu a nyní projíždí okolo a jen se culí :-)
A je tady vrchol kopce a začíná zase asfaltka a sjezd dolů a na druhý den sjezd ještě větší, sjezd do úplného dolů a po týdnu v horách zpáteční cesta domů. Ale je tady ještě báječné odpoledne ve městě Oradea, kde byl neuvěřitelný středověký festival, což znamená, že Mirek jím byl naprosto pohlcen a ve svém živlu, protože středověk a jeho doba je pro něj velmi zajímavý.
A vůbec, Oradea je velmi hezké město s krásnými parky, kde se sportuje a žije a s hezkou pěší zónou plnou restaurací, kde se žije ještě víc, škoda jen, že právě tohle nám ještě moc nejde. Myslím mít tu radost ze života a být šťastný. Tedy můžu vám doporučit jediné, mešúrs, jezděte do Rumunska co nejčastěji.
Protože tolik šťastných a veselých lidí jako v Rumunsku jsem už dlouho nepotkal.
A hory?
Tam jsem nechal kus svého srdce.
A čím vícekrát se tam pro něj budu vracet, tím více ho tam pokaždé zase nechám.
Tak dlouho než tam zůstane celé.
P.S: Autor článku děkuje za perfektní služby brněnské cestovce, kterou nemůže uvést, protože by to byla reklama, jakožto i našim horským průvodcům a před řidiči autobusu smeká až k zemi a se všemi, s kterými se v tom autobusu a na cestách horami setkal se na dálku zdraví s pozdravem - Tak zase někdy!
Miroslav Václavek
Miroslav Václavek
Jak se může na homofobním Slovensku stát prezidentem homosexuál?
Příčina toho, proč se Fico s Pellegrinim angažují v politice je evidentní. Jde o řemeslné zloděje a příslušníky organizovaného zločinu, kteří rozkradli celé Slovensko a nyní jim tak nehrozí kriminál,
Miroslav Václavek
Hnutí ANO a jeho majitel Andrej Babiš jsou bezpečnostním ohrožením České Republiky
Pro pravdu se každý zlobí, přičemž ani Andrej Babiš není výjimkou a zvláště je-li to pravda, které se dopustí on sám.
Miroslav Václavek
Fico, Babiš, Putin - ruská trojka smrti
Představte si, co by se stalo, kdyby po druhé světové válce nebylo Německo podrobeno denacifikaci. Kdyby bylo řečeno, že pokusem Clause Schenka von Stauffenberga o likvidaci Hitlera bylo provedeno Německé národní povstání
Miroslav Václavek
Mírové návrhy Andreje Babiše
Jak už všichni víme, je vláda Petra Fialy tou nejneschopnější v dějinách. Pokud by o tom snad někdo pochyboval jen ať se rozhlédne kolem sebe. A co uvidí? Je zataženo a prší, to svědčí o naprosté pravdivosti těchto slov.
Miroslav Václavek
Islamizace úspěšně pokračuje!
Kde jsou ty časy, kdy si Tomio Okamura zašel v Londýně do mešity za požehnáním a jeho genosse po útoku na koleje na kebab. Situace je mnohem vážnější, než by se zdála na první pohled být. Jen posuďte sami, co se mi přihodilo!
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
V Česku přibývá nakažených malárií, nemoc si lidé vozí z dovolené
Po útlumu v době covidu-19 opět roste počet Čechů, kteří se v zahraničí nakazili malárií. Loni jich...
Izrael zaslal Hamásu reakci na postoj k ukončení války, hnutí žádalo příměří
Palestinské hnutí Hamás uvedlo, že v sobotu dostalo od Izraele oficiální odpověď, která se týká...
Má přejít česká ekonomika na válečný režim? Doba míru je pryč, říká Pojar
Vysíláme Britský premiér Rishi Sunak nedávno oznámil, že jeho vláda uvede zbrojní průmysl do válečného...
Každý druhý učitel v Německu zažívá ve třídách násilí. Brutalita na školách roste
Premium Německý učitel se stává docela riskantní profesí. Násilí se stává stále běžnější částí vyučování a...
Prodej rodinného domu 142 m2, pozemek 655 m2
Těšetice, okres Znojmo
7 975 000 Kč
- Počet článků 726
- Celková karma 27,68
- Průměrná čtenost 2688x
geovisite
Celková čtenost od založení blogu: 1 955 289
Seznam rubrik
Oblíbené stránky
- Ptáci z podzemí
- Moje kniha Železné včely
- Moje texty pro Hynkovy Zámky
- Napsali o mě
- Autor blogu v Divokém víně
- Kupte si moji knihu Člunky
- Moje autorská stránka
- Člunky - Setkání s literaturou ČR Olomouc
- Moje kniha Člunky
- Autor blogu v pořadu Kultura CZ
- Autor blogu v Zeleném peří
- Moje texty pro Bluesberg
- Míjím se s měsícem
- Facebook Miroslav Václavek
- http://www.aish.com/
- http://www.vatican.va/
- The White House
- Kupte si moji knihu Železné včely
- Facebook S rybí kostí v krku
Oblíbené články
- Facebook Člunky
- Facebook Železné včely
- Recenze na Železné včely
- Kulturní magazín UNI recenze na Železné včely