Václav Klaus učitel olašských Romů

„Nová provokace ve středu Prahy PRAHA (ČTK, zr) - Na Hradčanském náměstí v Praze se ve čtvrtek několik příslušnic protistátních živlů pokusilo o provokaci dlouhodobě připravovanou západními diverzními centry a některými západními rozhlasovými stanicemi - zejména Svobodnou Evropou a Hlasem Ameriky - ve spolupráci především s představiteli tzv. Charty 77. Snažily se zneužít událostí kolem daru psací potřeby hlavě státu k vyvolání nezákonných emocí vůči prezidentu a jeho rodině a narušení pořádku v hlavním městě, přestože státní orgány takovou akci zakázaly. Příslušníci pořádkových jednotek Policie rázně zakročili proti provokatérům a jim plánovaným akcím, které znemožnili. Dvě nejaktivnější narušitelky předvedli. Na žádost pracovních kolektivů se na udržování pořádku a klidu ve středu města podíleli příslušníci Mladých konzervativců z pražských závodů. Jak uvedla Čs. televize, po 17. hodině byl v ulicích města klid.“

Čóry máry fuk

Jen o několik slov modifikovaná zpráva Rudého práva ze 16. ledna 1989, původně pojednávající o rázném zakročení Veřejné bezpečnosti a Lidových milicí proti živlům protestujícím proti Husákovu stalinistickému komunistickému režimu v Palachově týdnu začátkem roku 1989 nám sděluje, že se vlastně od těch dob, pokud jde o snahu „udržovat pořádek“, příliš nezměnilo.

Co se vlastně stalo?

Když se náš pan prezident ráčil "obdarovat" polodrahokamy vykládaným perem na začátku své návštěvy v Chile, aby dal Chilanům najevo, že přijel prezident České republiky kde je krádež zcela přirozená součást národní kultury a její politické reprezentace, ani nemohl tušit jakou lavinu tím na sebe strhne. Jako několikanásobným pobytem ve věznici graduovaný kapsář, si zkušeným hmatem protřele přisvojil předmět, který svojí povrchovou úpravou vypovídající o vysoké ceně, přilákal jeho pozornost.

Po několika chvatných pohybech pod šátrem konferenčního stolku, přeputovalo pero z jedné ruky do druhé a zatímco pan prezident hypnotizoval hosty včetně televizních kamer svým bílým knírkem a výrazem hodného tatíčka vlasti, se naposledy zachvělo jeho na míru šité sako, což bylo neklamným znamením, že "dar" vklouzl do jedné z kapes, kde se nad ním zavřela voda.

Po odvysílání celé eskamotáže u níž by Harry Houdini zbledl závistí a která by zajisté zaujala i jinak otrlé publikum v Las Vegas, které svého času chodívalo nahlédnout na prvního zpívajícího komunistického zpěváka Karla Gotta na západní polokouli, i na jiná cvičená zvířata vystupující v tamních kasinech, se pan prezident zmohl na hlesnutí, že se na média nezlobí.

Což je v jeho případě dosud nevídané a zároveň to svědčí o naprostém celosvětovém zesměšnění nejen jeho, ale celé této země, která by si namísto českého lva, nyní měla dát do znaku českou straku.

Ovšem v případě místního lidu - tedy daňových subjektů v nichž je s ohromnými investicemi do školství spočívajícími ve všudypřítomné lži pěstována mentalita a způsob života balkánsky vychcaného mužika s ušláplou duší a ohnutým hřbetem - projevy neúcty vůči vrcholnému představiteli naší kleptokracie tolerovány nejsou.

Jak už to v této zemi chodí, jsou její zákony a především ústava s pasážemi hovořícími o svobodách projevu, pouhým cárem papíru. Přičemž jsou vůči případným nespokojencům selektivně užívány její represivní části, včetně projevů blbosti a moci úředních údů, o jejichž existenci se jinak občan této země dovídá při masově prováděné buzeraci na silnicích kdy se kontroluje úhel nůžek lékárniček, nebo při návštěvě některého z úřadů.

A tak když prezident této země vítá prezidenta země jiné a někoho napadne, že návštěvu Chile prezidentem republiky nepovažuje za uzavřenou, nýbrž za počátek, který by měl nastartovat proces vedoucí k tomu aby tuto zemi nezastupoval někdo s tak hbitými prsty, že by se od něj mohl učit každý olašský Rom, který „pracuje“ s cizími peněženkami v Pražské veřejné dopravě - takový element bude pochopitelně zatčen.

Jako ony dvě slečny převlečené do uniforem Chilské policie a megafonem sdělujícími v souladu se světovým veřejným míněním Václavu Klausovi, že je zloděj.

 Protože ústava je sice krásná věc.

Ale Kleptokracii si rozvracet nedáme.

A pokud jde o zločin pravdy - pachatelů jsou tady plné hřbitovy.

Miroslav Václavek

Šumperk