A i kdyby padli všici, vstanou noví korupčníci

"Je to velice smutná záležitost, spravedlnost šla očividně stranou. Pan Pospíšil se během svého ministrování projevil jako velmi odvážný člověk. Zřejmě byl někomu nebezpečný, tak musel být odstraněn." Karel Schwarzenberg

Vyhrňme si rukávy, hej rup hola hej, do korupce se dej...

Když se ve středeční ráno, ještě v mlžném oparu symbolizujícím kouřovou clonu, za níž se nachází vyvolení a majitelé České republiky zjevila zpráva o odvolání ministra Pospíšila, bylo to překvapivé. Bylo to překvapivé, ale pouze pro ještě pár posledních přežívajících voličů ODS, naivně věřících v „protikorupční“ a „reformní“ kurs vlády k budoucí prosperitě země.

Poněkud bystřejšímu občanovi, který ještě úplně nezhloupl, jsou ale takové proklamace vrcholně podezřelé, neboť na jasné zítřky se zde čekalo po celé generace a inspirace PR oddělení ODS luznými obrazy zářivých budoucností komunistických ideologů, je zde naprosto zřejmá.

A tak se i Petr Nečas s vyhrnutými rukávy, jakoby přijel na brigádu do JZD, zařadil do dlouhé fronty výrobců hesel, kterým skutek utek, mající počátky v obří soše generalissima Stalina na Letné a její suity.      

Ale nejen humornými billboardovými skeči je tvořen momentální obraz České republiky. Jak se bylo možné dočíst a dozvědět z reakcí na včerejší salto mortale tohoto politického artisty stojícího v čele naší země a z důvodu pružnosti postrádajícího páteř - všechny stopy náhlého odvolání pana Pospíšila pochopitelně vedou dovnitř mlhy, zmíněné v počátku článku.

Komické, ušmudlané a argumentačně směšné oficiální zdůvodnění odchodu pana ministra z funkce vykonané Petrem Nečasem, možná ukazuje jak je mu sice služba politické mafii někdy proti srsti, ale se zatnutím zubů a překonáním objektivních potíží se nakonec stane i tisková konference, na níž se občan stane divákem té nejubožejší šmíry, které nevěří ani herec v hlavní roli.

Nicméně tvrdému jádru strany, poučenému krizovým vývojem po zatčení Davida Ratha bylo nutno vyhovět, protože namířilo ke konsolidaci a normalizaci života ve společnosti nezdravě se domnívající, že zločinci patří za mříže a zároveň ve vlastním zájmu odstranit ze šachovnice figurku ještě dříve, než se dostane k šachu i k matu.

Protože i pan čistý a neposkvrněný, figuruje coby podezřelý ve spisu 3 KZN 1439/2011 zabývajícím se případem Drobil a spol., který se pořád ještě stále daří držet v šuplících s nápisy do ztracena. Což by se ale mohlo dramaticky změnit, kdyby namísto někoho s pochopením pro nejvyšší partajně ekonomické zájmy, přišel jako nejvyšší žalobce někdo, kdo se nezakecá. Prostě nějaký sekáč.      

Jak správně podotkl náměstek ministra spravedlnosti pan František Korbel: „Pokud bude nástupce Pospíšila jmenování Lenky Bradáčové oddalovat, může tím prospět "kmotrům" působícím v politických stranách. Takovéto řešení by nepochybně vyhovovalo těm částem politických stran, které můžeme označovat jako kmotrovské. Jsou to skupiny, které rozhodně nemají zájem na tom, aby zde probíhalo vyšetřování ekonomické kriminality. Kriminality, která má korupční charakter, klientelistický charakter, vazbu na politické strany apod."  Pojmenoval tak ve svém komentáři příčiny i důsledky včerejšího atentátu ministerského předsedy Nečase na zákon a právní stát.

A tak i pan prezident, který si evidentně přivstal, aby zčerstva posvětil glejt, jímž byla včera popravena spravedlnost v této zemi, ač jindy, když šlo například o odvolání jeho srdci blízkému pana Bárty, přisvědčil až po teatrálních gestech, může zadoufat, že všechno poběží i nadále ve starých známých kolejích, až do hořkého konce.

Což je špatná zpráva pro občany, ale výborná pro gangstery, kterým hoří koudel u zadnice, jak je vidno ze žádosti o vydání bílého koně - exministryně Parkanové k policejnímu vyšetřování a kterým se hodí každá další chvíle jejich moci, kdy ještě mohou zametat stopy, odklánět peníze i majetky a stěhovat se pryč.   

Pravda, pánové byli poslední dobou poněkud hysteričtí, jako když jsme byli svědky prohlášení o policejních plukovnících údajně pošilhávajících po ústavním pořádku České republiky. Této lehké nervozitě ale zdá se, je již od včerejška odzvoněno a kmotři si tak opět mohou mnout ruce.

V zásadě lze poslední dny shrnout do jednoho konstatování. Že Petr Nečas není neschopný z čehož byl nepravdivě osočován, ale v zásadě všeho schopný a zároveň i to, že je přitom úplně stejná loutka jako paní Parkanová, která se na svůj ministerský post vyzbrojila slepotou, hluchotou a ochotou podepisovat předražené nákupy nepotřebné techniky, aniž by se zajímala o detaily zakryté Hávou tajemství.

Italskou mafii tvořily zločinecké struktury zvenčí státu, i když se snažily pronikat do jejího těla jako rakovina. Ta česká se ale nachází uvnitř a je tvořena nejvyššími muži ve státě a v podstatě veškerá ústavní, politická i ekonomická moc je zasažena zhoubnými metastázami a nachází se v terminálním stádiu a vlastně již zčásti i v rozkladu.

Tedy je tato forma státního uspořádání vzešlá z Prognostického ústavu při ÚV KSČ neléčitelná, neboli nereformovatelná a jediné co bychom měli chtít je to, aby tento estébácký kapitalismus a klientelisticko-nomenklaturní pseudodemokracie co nejrychleji zemřela a mohl se narodit nový, zdravý a skutečně svobodný právní stát, mající na zřeteli službu svým občanům, nikoliv lupičům, zorganizovaným v jednom velkém syndikátu politického zločinu tvořeného gangy jednotlivých „stran.“  

K tomu nám dopomáhej Bůh a především my sami.

"Vláda založená na nespravedlnosti nemá nikdy dlouhé trvání.

Iniqua numquam regna perpetuo manent."

Seneca (Med.196)

Miroslav Václavek

Šumperk