Upal si svého cikána

"Fuck Hitler, Fuck the Nazis." Tohle prý naučil svého, stále žijícího papouška Charlieho, sir Winston Spencer Churchill. Zajisté, že každý slušný neonacista, komunista či pracující, se zardí nad výrazivem, jež užívá dosud dobrému zdraví se těšící pták, v němž stále přežívají Churchillova slova, jimiž ohodnotil Adolfa Hitlera a jeho spolustraníky ze strany národního socialismu.

Nic nez blb. Je zřejmé, že v zemi jako je ta naše, v níž se sice papoušci rovněž vyskytovali - jako třeba papoušek Roko, podle něhož byl pojmenován nadějný kandidát tajné spolupráce s StB - je velmi málo vlastníků papoušků, jakým byl Winston Churchill. Spíše je zde velká část populace, jež se sama papoušky stala a papouškování zla je jediné co umí. Jejich chovatelé, u nás nazývaní politici, géniové a vůdci to myslí jen dobře. K dokonalosti chybívá dle období jejich vlády jen zatočit buď se židy, nebo s buržoazií, nebo s nimi dohromady, čímž se lůze dává zadostiučinění. Jednou židé zubními kartáčky čistí ulice od protinacistických hesel za dohledu slušných a obyčejných lidí a sousedů, podruhé jsou to nepřátelé pracujícího lidu na kom si lůza vybije svoji zlost a nenávist.

Vzhledem k naší historii, s židy a buržoazií již bylo definitivně zatočeno a není co ukrást. To by tedy bylo. Společnou rukou byly jejich majetky arizovány a znárodněny, a o jejich životy se postarali chovatelé tu hnědého, a tu rudého ptactva. Ale co to. Zázrak se nekonal. Ani s takovými dobrodiními danými ptáčníky lidstvu, jako Osvětim nebo Jáchymov, se sluncem hojnost do pokojů nevpadla. Spíše naopak.

Na koho to ale svést nyní?

Koho předhodit lůze?

Někoho kdo bude pořádně vidět a slyšet, a má to napsáno na čele. Když je stát zplundrovaný neokomunistickou mafií zvolenou bílou většinou do jejího čela, kradou se miliardy, a stát definitivně nastupuje cestu k bankrotu, musí se najít viník toho všeho. Kdo když ne my? - no přece oni.

Ti, jež budou vyhovovat všem. Těm co vzpomínají na ordnung Protektorátu Böhmen und Mähren, těm co schází pořádek udržovaný v ulicích Lidovými Milicemi, obušky Veřejné bezpečnosti a slzným plynem, i bezpartijním. Že takový původce všeho zla je na světě, je nasnadě. Stali se jimi Romové. Z toho, že je někdo Rom se nevyvlékne. Má to napsáno svou barvou pleti na čele. U židů jsme si museli pomoci Davidovými hvězdami na kabátě, aby se vědělo kdo je kdo. Nyní to příroda udělala za nás. My nic. My jsme z obliga. A pak taky všichni přece vědí, že Romové kradou - my ne, my jsme češi a nic než národ! My když krademe, zabíjíme a vyháníme po milionech, tak je to v souladu s platnými zákony. Žijí ve špíně - vždyť to přece říkají všechna média, i ta paní odvedle, co se umývá jednou za dva týdny to ví. Jsou hloupí - nejsou chytří jako my, aby věděli kam se zavčas přidat a kde roztočit kola. Jsou primitivní - vůbec nestojí o hodnoty naší civilizace jimiž jsou dobytčáky vezoucí lidi do plynu, a práce na společném v příslušném kolchozu, a vůbec ani by to nevymysleli.

Tak co s nim.

To potom přijede v hluboké noci osobní auto, a z něj vystoupí pár dobře živených a na krátko ostříhaných mladých hochů přesvědčených o tom, že jsou jiná a lepší rasa s čistoskvoucí bílou kůží. Ale s černým srdcem spáleným nenávistí v hrudi. Že jsem rasově lepší se dokazuje tak, že si křiknu „Chcípněte cikáni" a hodím zápalnou láhev rase určené k likvidaci do domu a pomyslím si, že jsem nic než čech. Vidět poté v předvečer vůdcových narozenin a prvního máje dvouleté dítě v plamenech, znamená potěšit své bílé srdce a árijskou duši.

Jaká slast pro řádné pracující a všechny pořádkumilovné. Spravedlnosti a mnohé malé křivé duši bylo upálením dítěte učiněno zadost a radost. Kdyby tímto způsobem vládě úřednické, jakožto i vládám budoucím došli Romové, pár se jich odněkud zase doveze.

Univerzální viník se bude vždy hodit. Abychom byli bez viny a mohli hodit kamenem. Nebo zápalnou lahví.

Milý papoušku Charlie. Úplně se s tebou ztotožňuji a tvoji větu doplňuji: "Fuck Hitler, Fuck the Nazis, Fuck the Commies, Fuck the Dělnická strana."