Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Se Spojenými státy americkými na věčné časy a nikdy jinak!

9. 04. 2014 9:30:00
„Rusko není ani Evropa, ani Asie, nýbrž zvláštní kulturní svět, nacházející se mezi Asií a Evropou, který se historicky rozvíjel tu za spolupráce, jindy za boje i s Evropou i s Asií.“ G. Vernadskij
Z knihy Třetí impérium: Rusko, jež musí být. Michail JurjevZ knihy Třetí impérium: Rusko, jež musí být. Michail Jurjev

Myšlenka eurasijství, kterou v říjnu 2011 oživil Vladimír Putin, není ničím novým. Ruské impérium, které si podmanilo obrovská území a porobilo mnohé národy si i v dobách kdy bylo ovládáno komunisty zachovalo tuto svoji podobu i když jí nazývalo internacionalismem.

Odvěký sen ruských vládců proniknout do Evropy se podařilo naplnit armádám Josifa Džugašviliho vulgo Stalina, který v bratrovražedném boji s původně spojeneckým nacismem dosáhl až na Berlín a na celou východní a střední Evropu, včetně velké části Balkánu.

Sice většinou těmto zemím ponechal oficiálně samostatnost, ale jejich vlády byly vládami loutkovými, které podléhaly vůli Kremlu a pokud se lid některé země rozhodl, že již dále nechce žít v komunistické tyranii, byla jeho touha po svobodě utopena v krvi.

Od povstání v DDR v roce 1953, po revoluci v Maďarsku v roce 1956, přes všechen téměř nepřetržitý a masový odpor v Polsku, po rozdrcení nesměle reformního pražského jara v srpnu 1968.

Když ale okolnosti přivedly tuto obludnou říši zla a bídy ke všeobecnému krachu, po celém táboru míru a socialismu zbyly jen hluboké panelákové jizvy na tvářích měst, naprosto neproduktivní, neživotaschopná a zoufale technologicky zaostalá ekonomika, a co je nejhorší, miliony pokřivených lidských duší a charakterů a desítky milionů mrtvých.

Zatímco se národy zotročené východní a střední Evropy zvedaly z prachu a bídy, prošlo Rusko dramatickými změnami. Bývalé svazové republiky prchaly jedna za druhou z dosahu kremelské moci, až byl tento rozpad říše zastaven čečenskou válkou, kterou ruský medvěd řekl, že už nikoho dalšího, ze svých spárů nepustí.

200 000 mrtvých a z toho 40 000 dětí je cena, kterou Čečenci zaplatili za svoji touhu nebýt již součástí jakéhosi cizího impéria, které je vojensky anektovalo v devatenáctém století, protože se mu zachtělo jeho území a bohatství.

A potom se zdánlivě odnikud zjevil Vladimír Putin.

Poté co se skončila jeho kariéra v politické policii Sovětského svazu, tedy v KGB, počal zastávat nejdříve funkce na úrovni města Petrohradu, kdy mimo jiné byl u podpisu partnerské smlouvy mezi Prahou a tímto městem v roce 1992 aby jeho hvězda začala stoupat vzhůru.

Po počátečním rozvratu bývalého SSSR se stal symbolem stabilizace poměrů, které pověrčiví Rusové přičítali zázraku, ale já jej spatřuji v rostoucích cenách plynu a ropy, jejichž předchozí pokles byl mimo jiné příčinou bankrotu SSSR.

A tak když z ulic zmizeli hladovějící a peníze přicházející ze západu vytvořily všechna ta zdání, která Putinův režim vystavěl jak pro lid, tak pro zahraničí, vyvřely na povrch všechny sny, o nichž se zdálo, že byly již nadobro opuštěny.

Myšlenka euroasijství, která vznikla v kulturním prostředí porevoluční ruské emigrace, měla dát odpověď na to, co teď. Když carský režim padl a všechny dosavadní zdánlivě neotřesitelné jistoty se rozplynuly jako ranní mlha.

Tehdy byl narýsován koncept euroasie, jakožto oceánu na pevnině, který se rozlije Evropou i Asií a jehož středem bude Rusko spasitel, jež se zřekne jak kulturních, tak i všech ostatních vazeb na západní svět, který považuje za zkažený a nepřátelský.

Tedy je nutno říci, že překvapení kolem Krymu je překvapením pouze pro ty, kteří neznají ani historii, ani všechny konsekvence, které jsou s jeho anšlusem spojeny.

Že nyní Kreml zálibně hledí přes hranici i na Ukrajinu, je pouze jen součástí realizace euroasijského snu.

I když Rusko je již na pohled nepříliš inteligentní obr s kyjem, který jím nejdříve předmět své lásky umlátí na kaši a poté mu vyzná lásku objetím, při němž praskají kosti, pak přes všechny úsměvy, které svojí úrovní vzbuzuje, bychom měli cítit i strach.

Neboť po Bělorusku, Kyrgyzstánu, Tádžikistánu, Kazachstánu a Arménii, které již Kreml součástí euroasie učinil, lze slyšet úvahy, že by v budoucnu měly být připojeny jak bývalé svazové republiky Sovětského svazu, tak i země historicky blízké, (jak hrůzný termín) tedy Finsko, Maďarsko, Česká republika, Bulharsko, Vietnam, Mongolsko, Kuba a Venezuela.

Zajisté namítnete, že se v našem případě jedná o zemi ukotvenou jak v EU, tak v NATO, nicméně je třeba si uvědomit, že koncept euroasie je starý téměř sto let a přesto vlastně nikdy nebyl opuštěn a ztrátu ve druhé světové válce dobytých území, považuje Rusko pouze za přechodnou.

A tak jsme svědky toho, jak nezvaný host z východu neustále žadoní jako jezinky o ohřátí svých prstíčků a hned, že zase půjde a má zde rovněž i své kádry, kteří ať z pozice hlavy českého státu, nebo z pozic vrcholných manažerů naši zemi destabilizují, aby spadla do klína opětovně utvářené euroasie jako zralá hruška.

A nejenom země naše. Jde o Evropu jako takovou. Celou a úplnou. Kdo to nechápe je odsouzen k záhubě.

Že se jedná o fakt, lze vypozorovat mimo jiné i z oficiální i lidové rétoriky, kdy jsou v souladu s ideologií euroasijství za nepřátele pokládáni Anglosasové a NATO a národy dosavadní Evropy za změkčilé, zdegenerované a svojí liberální podstatou opovrženíhodné, které budou přetaveny v jeden imperiální lid, jemuž bude vládnout nadřazený ruský národ.

Stačí pohlédnout na ruskojazyčné davy volající po válce a ruské intervenci na Ukrajinu, freneticky a hystericky ječící jedno jediné slovo, tedy: Rusko, aby i jen průměrně informovanému čtenáři došlo, jakou, že má autor tohoto článku bohužel pravdu.

Jedinou možností jak se ruskému obrovi bránit a ubránit, je vzít mu jeho klacek, kterým se kolem sebe ohání jako šílenec a navrátit jej tam kam patří. Tedy do jeho izolace, kde po staletí spočíval.

Je nutné s ním přerušit jakékoliv ekonomické vazby, je nutno stát se naprosto energeticky na Rusku nezávislými, je potřeba odříznout jej od nejmodernějších technologií, které mohou být využity v jeho vojensko průmyslovém komplexu a poté stačí jen čekat, neboť Rusko nemá žádné jiné peníze, než ty naše.

Rusko, jakkoli se staví do pozice velmoci je v podstatě chudá, zaostalá a stovkami miliard dolarů zadlužená země, která nemá svůj průmysl, který by mu dovoloval exportovat výrobky s vysokou přidanou či technologickou hodnotou a tak existuje jenom díky tomu, že drancuje své přírodní bohatství.

Je třeba si uvědomit, že s každým ekonomickým, nebo technologickým kontaktem posilujeme svého odvěkého nepřítele a to nikoliv proto, že bychom mu opravdu nepřítelem byli, ale proto, že nás za nepřítele považuje.

A to se v dohledné době několika set příštích let nezmění.

Budování Třetího ruského impéria započalo, je jen na nás, zda se střetne s Čínou, nebo jej vpustíme do našeho společného evropského domu.

Osobně jsem pro první možnost.

Protože jestli být něčeho součástí, tak součástí civilizace euroatlantické.

Civilizace svobody, lidských práv a prosperity.

Se Spojenými státy na věčné časy a nikdy jinak!

Miroslav Václavek

Šumperk

Autor: Miroslav Václavek | středa 9.4.2014 9:30 | karma článku: 25.69 | přečteno: 2103x

Další články blogera

Miroslav Václavek

Přepolitizováno, překecáno, přeotráveno...

Taky už máte jako já plné zuby současného povolebna? Taky vám už leze krkem ta záplava novinových titulků a článků pojednávajících kdo, kdy a s kým a kdo, kdy, a proti komu? Tak to nás je nepochybně víc.

15.11.2017 v 6:15 | Karma článku: 10.60 | Přečteno: 718 | Diskuse

Miroslav Václavek

Česká republika dává nejvíc peněz na uprchlíky na světě - a pro naše děti sbíráme víčka!

Je po volbách Léta Páně roku 2017 a Andrej Babiš coby Pyrrhos, který utrpěl své vítězství láká usednout koaliční strany na lep s hořící koudelí času u zadnice, pan prezident spřádá své úvahy o vládě bez důvěry poslanecké sněmovny

6.11.2017 v 6:15 | Karma článku: 36.59 | Přečteno: 9196 | Diskuse

Miroslav Václavek

Jan Žižka z Tokia – aneb jak popelář Tomio v Čechách ke štěstí přišel

„Lidská inteligence se výrazně liší, a to jak mezi rasami, tak i mezi muži a ženami. Ženy mají ve většině průměrné IQ - je mezi nimi méně geniálních či naopak totálně hloupých než mezi muži.

17.10.2017 v 6:15 | Karma článku: 32.97 | Přečteno: 4194 | Diskuse

Miroslav Václavek

Stručný návod na to jak si po volbách zachránit život

Je pozdní podzim, listí se barví všemi barvami, tma přichází brzy a čím dál dřív a na skla oken bubnuje déšť svůj zádumčivý rytmus a obličeje potentátů politické reprezentace se zahalují chmurami, jako v zakletém království.

13.10.2017 v 6:15 | Karma článku: 21.10 | Přečteno: 742 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Karel Trčálek

Polootevřený dopis p. Ing. T. Vyoralovi, odesilateli otevřeného dopisu p. Bekovi

Nějak se nám tady s těmi otevřenými dopisy roztrhl Santa Klausův pytel. Pokoušející svůj osud víc než je zdrávo, napsal jsem taky jeden, když je dnes tak pěkně a svěže na procházce kol bezejmenné říčky

20.11.2017 v 11:59 | Karma článku: 6.92 | Přečteno: 130 | Diskuse

Libuse Palkova

Erotematika

Pokud nějaká pedagožka připustí, že preferuje erotematiku, nemusíte se hned obávat, že mravní výchova vašich dětí je ohrožena. Nemá to s erotikou nic společného, je to sice z řečtiny ale znamená to tázat se, klást otázky.

20.11.2017 v 11:44 | Karma článku: 6.35 | Přečteno: 143 | Diskuse

Zuzana Zajícová

Vůně muže

Je na čase, přátelé, věnovat se vůni mužů. Dokonce se točí filmy o tom, jak voníme my holky, ale kluci jako by nevoněli nebo co. Naštěstí jsem tady já a napravím, co ostatní zanedbali. Sepíšu pojednání o vůni muže.

20.11.2017 v 9:03 | Karma článku: 18.48 | Přečteno: 624 | Diskuse

Karel Trčálek

Prezident umírá

Prezident umírá. Tiše a nenápadně, aby nás nevystrašil, vždyť je milujícím otcem našeho statečného národa. My to ale tušíme. Tušíme a proto slibujeme, že jej neopustíme ani v hodině jeho smrti

20.11.2017 v 8:30 | Karma článku: 10.16 | Přečteno: 646 | Diskuse

Václav Toman

Revoluční metoda na prokrastinaci ve 2 krocích

Doba čtení: 4 minut V dnešním článku vám přináším revoluční metodu, jak NAVŽDY zvládnout prokrastinaci - tedy chronické odkládání věcí na později - a to jen ve dvou krocích. Tak se držte, je to tady:

20.11.2017 v 8:07 | Karma článku: 7.77 | Přečteno: 283 | Diskuse

Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.