Sobotka nám vybral hanbu a můžeme tak mít i válku

2. 09. 2014 9:15:15
„Mohli jsme si vybrat mezi hanbou a válkou. Vybrali jsme si hanbu a budeme mít válku.“ Winston Churchill o Mnichovské dohodě.
2014 Davaj Ukrajinu! 2014 Davaj Ukrajinu!

Sedmdesáté páté výročí rozpoutání Druhé světové války nacistickým Německem a klerofašistickým Slovenskem útokem na Polsko, které připadlo na včerejší den, oslavilo Rusko opravdu stylově.

Eskalací agrese proti sousední a suverénní Ukrajině, spojenou s výhrůžkami i požadavky jako opsanými od Konráda Henleina, obviňováním ukrajinské oběti a tirádami o míru, o kterém tak mnoho a rád mluvil i Putinův předchůdce, také kolega spasitel a „mírotvůrce“ Adolf Hitler.

Dokonce probleskla i zpráva, která informovala o tom, že Vladimír Adolfovič Putler pohrozil José Barrosovi, že když se mu zamane tak zabere Kyjev a nebude mu to trvat ani čtrnáct dnů, a tak ho prý Evropa nemá co provokovat dalšími sankcemi namířenými na churavé ruské hospodářství, kterému klesají ceny surovin, z nichž je financováno, jakožto na dno propasti spadl i rubl samotný.

Kdysi byla tato země nazývána Horní Voltou s nukleárními raketami, čímž byla dokonale popsána její zaostalost a bída, v kontrastu se zbraněmi hromadného ničení, které produkovala, přičemž vydržování sovětského vojenskoprůmyslového komplexu nakonec vedlo k nevyhnutelnému konci tohoto z principu neživotaschopného systému, udržovaného pohromadě pouze brutální silou represivních složek a sovětských okupačních armád na územích, na která dosáhla Rudá armáda v roce 1945.

Dnešní Rusko se obsahově příliš neliší od tehdejšího Sovětského svazu. Jistě, hlavní třídy velkých měst jsou natřené, bulváry se pohybují západní vozy a z fasád mrkají barevné neony.

Úplně normální země, dalo by se říci. Ale pouze na první pohled.

putin.jpg

(Když Putin kradl na petrohradském magistrátu)

Pohled druhý, dovnitř společnosti a jejího vedení, ale vypovídá o jakémsi hybridu státně řízené ekonomiky a mafiánského pseudokapitalismu, který je zaléván eury a dolary z exportu ropy a plynu, ale pokud by se měl proud peněz tekoucí především z Evropy ztenčit, nebo vyschnout, uhyne tahle rostlinka téměř okamžitě.

Pokud se totiž blíže seznámíme s fakty o tom, kdo je na kom závislý, můžeme začít považovat články v českých médiích o dopadu sankcí, které na sebe ve skutečnosti uvalilo Rusko za směšné, neboť jestliže Evropská Unie v roce 2013 do Ruska vyvezla zboží za sto dvacet miliard EUR, což je v celkovém saldu EU poměrně marginální hodnota sedmi procent, pak Rusko do Evropské Unie vyvezlo zboží za dvě stě šest miliard EUR (v naprosté většině suroviny) a bez těchto peněz zkolabuje, protože to činí padesát procent zahraničního obchodu Ruské federace.

Z čehož nemilosrdně plyne, že nikoliv Rusko a Vladimír Adolfovič Putler a jeho prohnilá a zkorumpovaná klika politicky organizovaného zločinu drží v tomto pokeru v ruce Full House, nýbrž jsme to my. My Evropané.

Což by si měl uvědomit i ministerský předseda této země a měl by okamžitě přestat vystupovat jako připokakaný hráč kanasty nebo vole lehni a měl by s vědomím toho, co díky EU spoludrží v ruce, být vůči agresorovi závislému na našich penězích minimálně veřejně nepodělaný.

Země, jejíž legenda praví cosi o historické zradě spáchané na nás v Mnichově, se totiž takového aktu na Ukrajině dopouští prostřednictvím zbabělosti svých nejvyšších úředníků každodenně, až z toho jejího občana hanba fackuje.

A namísto toho, aby nás historie o tom, že agresorovi se nevyplácí ustupovat poučila, opakujeme prostřednictvím našich demokraticky zvolených zástupců totéž, čeho se na popud Edvarda Beneše v Mnichově roku 1938 dopustili usmiřovači s Adolfem Hitlerem.

Pokud by se měl ministerský předseda, nebo jakýkoliv jiný člověk, kterého my občané zaměstnáváme a platíme ze svých daní, totiž vůbec nějak smysluplně k ekonomické a jiné spolupráci s Ruskem vyjádřit, pak jedině v tom smyslu, že jakákoliv aktivita se kterou přijde ať instituce, firma, nebo soukromá osoba, je pouze na její vlastní riziko, protože Rusko není zemí našeho civilizačního, historického, kulturního a hodnotového okruhu a ani vláda této země, včetně jejího daňového poplatníka s podobnými skutky nemá nic společného.

Rusko je naprosto nevyzpytatelná říše, která se řídí svými vlastními neprůhlednými pravidly a její vládnoucí politická reprezentace nemá s demokracií, lidskými právy a svobodou nic společného, o čemž mimo jiné vypovídá i vycpaný Vladimír Uljanov vulgo Lenin, což je totéž, jakoby v Berlíně byl dnes sarkofág se Šípkovou Růženkou Adolfa Hitlera a Německo by řídil důstojník Gestapa.

Je tudíž důležité na Rusko jakožto na trh, nebo na zemi s níž lze mít normální vztahy zapomenout a to čím dříve, tím lépe.

Rovněž je velmi důležité započít proces odstříhávání se od závislosti na dodávkách surovin z Ruska a začít je odebírat od našich přátel, na které se můžeme spolehnout.

A úplně nejdůležitější je podstatně urychlit proces vytvoření společného trhu mezi Evropskou Unií a Spojenými státy americkými, což i z naší země učiní součást nejbohatší, demokratické a civilizované části naší modré planety.

Rusku prosím přejme všechno nejlepší a zapomeňme na něj.

Má právo jít si svojí vlastní cestou a zůstat za pomyslným Hadriánovým valem, který kdysi Římané vystavěli mezi svojí kulturou a barbary ve Velké Británii.

Vůbec k ničemu ho nepotřebujeme.

A vás pane Sobotko snažně prosím.

Buďte muž a ministerský předseda České republiky a nedělejte mi prosím mezinárodní ostudu!

Troubů pod ruským pantoflem je tady již dost.

Ukrajino, jsem s tebou!

Miroslav Václavek

Šumperk

Autor: Miroslav Václavek | úterý 2.9.2014 9:15 | karma článku: 24.95 | přečteno: 1457x


Další články blogera

Miroslav Václavek

Vítězem komunálních voleb je pan prezident Václav Havel

Je pár dnů po komunálních volbách a v Čechách na Moravě i ve Slezsku vládne podivný klid. Jen nad krajinou zahalenou do hávu babího léta a zářícího listí stoupá prach z toho, jak volič vyprášil kabát komunistům a okamurovcům

12.10.2018 v 6:15 | Karma článku: 24.52 | Přečteno: 943 | Diskuse

Miroslav Václavek

Padesát syrských sirotků versus miliardář, který ukradl slunce

Jen málokdy lze v poměrně pochmurném světě domorodého politického života spatřit cokoliv pozitivního a cokoliv, co lze přirovnat k záblesku světla v temnotách.

16.9.2018 v 6:15 | Karma článku: 42.60 | Přečteno: 10281 | Diskuse

Miroslav Václavek

Běž domů Ivane – a vezmi s sebou i Miloše

Běž domů Ivane, čeká tě Nataša, to je text jedné velmi známé písničky, která vznikla jako reakce na ruskou válečnou agresi ze srpna 1968 a ve které se zpívá o tom, že Ivan byl hodnej hoch, ale poslali ho do úplně cizí země,

21.8.2018 v 6:15 | Karma článku: 35.40 | Přečteno: 1291 | Diskuse

Miroslav Václavek

Říjen 1918? Osudová chyba v historii našeho národa

Je rok 2018, rok několika významných výročí, z nichž jedno se odehraje 21. srpna a bude to den padesátého výročí válečného napadení naší země našimi údajnými spojenci sdruženými v agresivním paktu takzvané varšavské smlouvy,

14.8.2018 v 6:15 | Karma článku: 38.85 | Přečteno: 5024 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

David Vlk

Podprda ke snídani

Zaostřím na pás u pokladny a pak ji uvidím, hned vedle hovězího masa a hromádky koření, asi na svíčkovou, leží krásná rudá krajková podprsenka. Taková ta vyztužená sexy kráska na hezký večer s novým chlapem.

21.10.2018 v 8:04 | Karma článku: 33.77 | Přečteno: 1192 | Diskuse

Jan Pražák

Trestní oznámené aneb me too v mužském vydání

Podávám trestní oznámení na dvě neznámé pachatelky, které se mi posmívaly v mých čtrnácti létech, když jsem okolo jejich domu chodil do školy.

21.10.2018 v 7:35 | Karma článku: 31.02 | Přečteno: 837 | Diskuse

Zdeněk Šindlauer

Elektromobilita je slepá cesta, přichází šlapomobilita?

Zprvu neformální setkání výboru Evropské komise pro elektromobilitu s představiteli Ligy za práva lišek se zvrhlo v krvavou řežbu a demolici psychiatrické léčebny v Machelenu na předměstí Bruselu.

21.10.2018 v 7:35 | Karma článku: 18.91 | Přečteno: 462 | Diskuse

Jana Klenorová

Stejná krevní skupina?

Nakonec si to rande domluvili. Ten den byli oba od rána nervózní. Těšili se. Měli za sebou snad kilometr vyměněných písmenek a pár fotek, které zakrývaly identitu, ale slibně napovídaly.

20.10.2018 v 20:20 | Karma článku: 13.48 | Přečteno: 522 | Diskuse

Jana Majová

Já, moje druhé já a svět

Existuji dvakrát. Nejsem sama. Dvakrát existuje i manžel a někdy i děti. Přesto teď zůstaňme u toho, že světem pobíhají dvě Jany. Kromě mne skutečné, ještě alternativa. Že to není možné? To si pište, že je. A nedělá mi to radost.

20.10.2018 v 16:26 | Karma článku: 13.00 | Přečteno: 288 | Diskuse

Najdete na iDNES.cz