Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Rozvíjejme Moravu, Slezsko a Čechy, nikoliv Prahu pane Hudečku

11. 09. 2014 9:55:55
"Pokud si kdokoli v České republice myslí, že Česká republika se může dostat na evropskou úroveň rozvinutím Brna, Ostravy, Břeclavi nebo Krnova, tak je na velkém omylu. Pouze podpora centra, pouze podpora hlavního města, pouze podpora Prahy a pouze samotná aktivita nás obyvatel Prahy může být tím jediným nástrojem pro to, dostat se na evropskou úroveň ve všech ukazatelích, které bychom si přáli," Tomáš Hudeček, primátor Hlavního města Prahy."
Pravda zvítězí... Pravda zvítězí...

Dějiny Moravy jsou v České republice interpretovány různě. Moravisté vzývají přízračnou Velkomoravskou říši, která se nicméně rozplynula jako pára nad hrncem, aniž bychom na nějaké kontinuitě s ní mohli něco stavět a Čechisté zase různě gumují a dezinterpretují moravskou historii tak, aby bylo zřejmé, že Morava byla vždy pevnou a nedílnou součástí Čech. Tedy pouze jakousi její provincií.

Tedy nezbývá než pohlédnout moravské pravdě do očí. A to rovněž i v souvislosti s předvolebním záchvatem, který předvedl olomoucký rodák Hudeček v Praze, nepochybně ve snaze zahrát na ublíženou dušičku českého komplexu. I když ten moravský, samozřejmě není o nic menší a takové prostředky vůbec, slouží pouze k rozdělení lidí na voliče a občany tak, že se stanou beztvarou poslušnou hmotou, z níž si mocní napečou daňové subjekty dle svých potřeb.

Abychom vůbec měli jasno, jak to s námi bylo a je, protože jinak vůbec nepochopíme, proč je stav věcí natolik mizerný, jakým je.

Vznik Moravy, jakožto samosprávného celku s přesahem až do dob historicky nedávno minulých, já osobně vidím v roce 1182 kdy římský císař Fridrich I. Barbarossa rozhodl o zamezení snah jemu podřízených českých vévodů, násilím vládnout na Moravě.

Takto vzniklé Moravské markrabství, stejně jako Čechy, se stalo lénem, Římského impéria, spojené rovnoprávnou diarchií v jedno společné soustátí.

Totéž v roce 1311 potvrdil Jan Lucemburský a všechny svobody a práva, které zaručovaly rovnoprávné postavení Markrabství moravského a Čech zůstaly i nadále v platnosti.

V roce 1348 Karel IV., lenní vazbu Markrabství moravského na impérium zrušil a rozhodl, aby Olomoucké biskupství, Opavské vévodství a Moravské markrabství byla do budoucna podle práva vázáno na krále Čech a Korunu Českého království. Nicméně takto vzniklý nový státoprávní útvar byl nadřazen Českému království a nelze jej s ním ztotožnit.

V 1480 byla napsána první moravská ústava, v níž Ctibor Tovačovský z Cimburka píše, že: “ Morava byla vždy svobodná, jakkoliv od království a koruny moravské padla, žádnému pánu ani které zemi podmaněna nebyla.“

Na počátku sedmnáctého století se Morava zcela osamostatnila a vstoupila do konfederace Moravy, Rakous a Uher, do jejíhož čela se postavil uherský král Matyáš II, který se stal v roce 1608 i moravským markrabím.

V roce 1628 Římský císař Ferdinand II., potvrdil novou ústavu Moravského markrabství a 140 listin a privilegií Moravy včetně privilegií římského krále Fridricha (1212), Jana Lucemburského (1313), Karla IV. (1348, 1355, 1355, 1366),císaře Fridricha III. (1462), Jiřího z Poděbrad a dalších.

v roce 1749 Moravské markrabství stejně jako jiné země habsburské monarchie bylo v oblasti vojenské, politické, soudní i finanční podřízeno centrálním úřadům ve Vídni. Koruna Českého království pozbyla praktického významu. Čímž byla zahájena doba jejich největšího rozkvětu.

Římský císař Leopold II., král Uher a Čech, markrabí Moravy, atd., ale císařským reskriptem v roce 1790 svolal a obnovil zemský sněm Moravského markrabství. Sněmu předsedal sněmovní direktor a moravsko-slezský gubernátor. Moravskému zemskému sněmu tak byla navrácena moc zákonodárná a vládní.

V roce 1848 se Markrabství moravské stalo korunní zemí Rakousko-Uherské monarchie což trvalo až do roku 1918.

Kdy bylo vítěznými mocnostmi rozhodnuto o zřízení mini impéria nazývaného Československo, které jakkoliv hovořilo o obnovení české státnosti, sahalo až po hranice s Rumunskem.

Tudíž tak stejně jako i v případě jiných zemí, které si Československo přivlastnilo se souhlasem především Francie, bylo bez jednání s Moravským sněmem rozhodnuto o připojení Markrabství moravského k Československu bezprávným aktem, aniž by se kdokoliv Moravského sněmu a potažmo tak i příslušníků Markrabství moravského ptal, zda s tím souhlasí.

Tak skončilo sedm set třicet šest let moravské samosprávy a veškerá moc nad právě vzniklým francouzským protektorátem zabezpečujícího francouzské zájmy, se přesunula od jeho občanů do centra moci, tedy do Prahy. Kde se započal proces známý i z dnešních stránek novin. Tedy rozkrádání a tunelování prostředků, k nimž se dříve její protagonisté nemohli dostat. Protože by je císař pán hnal sviňským krokem.

Později vzniklé územně správní celky, které vykonávaly státní správu na území Československa, tak lze považovat za pouhé odlesky oné samosprávy, neboť dřívější svrchovanost Moravy byla nejdříve snížena na úroveň pouhé země a později, poté se moci uchopili komunisté, byl i tento relikt, kdysi s Čechami a jinými zeměmi Římského impéria a Rakousko-Uherska naprosto rovnoprávného území, rozdělen podle sovětského vzoru na gubernie. Tedy kraje, čili sovětské oblasti.

Po roce 1989 se sice vyskytly nesmělé návrhy na znovu obnovení alespoň zemského uspořádání, které by poněkud navrátilo vládu věcí do rukou občanů s respektem na jejich národnostní odlišnosti, ale slovenská reprezentace nechtěla slevit z federace a další vývoj je již znám.

Po rozdělení Československa se zatím o skutečném a rovnoprávném postavení Čech, Moravy a Slezska spojených ve státním svazku České republiky nezačalo hovořit.

Počáteční entuziasmus Moravanů vzešlý po roce 1989 poněkud vyprchal, když byli konfrontováni se separatistickými a nacionalistickými postoji vůdců moravských stran, neboť na rozdělení České republiky nemají ani Češi, ani Moravané, nebo Slezané vůbec žádný zájem (ostatně i dříve byly tyto samosprávné a svrchované celky součástí větších celků) a stav věcí a sovětských oblastí tak zůstal v naší zemi nezměněn. Bohužel pro nás.

Nicméně je nemožné upírat občanům jejich práva.

Jakkoliv je to pro moc výhodné, jak se prořekl pan primátor Hlavního města Prahy, pak zájem občana není totožný s tím jeho, protože jestliže chce moc shromáždit ve svém centru co největší prostředky, aby je měla pod svojí kontrolou a mohla je vyvádět mimo veřejné rozpočty, pak v zájmu občana je nutně to, aby on sám měl co největší podíl a kontrolu na této moci, a té dosáhne pouze její decentralizací.

Zlevnění a zefektivnění správy nad zemí, jakožto jejího rozvoje vůbec dosáhneme nikoliv pumpováním ohromných finančních prostředků do její černé díry, jak navrhuje pan Hudeček - a odkud tyto prostředky odtékají do Monaka, nebo jinam - ale tím, že její občané dostanou právo o nich spolurozhodovat a to na základě svých přirozených kulturních, duchovních a historických cítění, založeného na respektu k cítěním jiných.

Tak jak tomu po staletí bylo a co nám přineslo ono bohatství, kterým se pyšníme celému světu, který k nám jezdí na návštěvu.

Tato země potřebuje zprůhlednit, zeštíhlit a důvěřovat svým občanům.

Zvládnou ji spravovat lépe, než loutky kmotrů, stranických vůdců a jejich kremelských majitelů, neboť těm jsou zákonitě jejich potřeby zcela cizí.

Jestliže kdysi Petr Pithart prohlásil: „To je přece šílené! Vznikly kraje, které vůbec vzniknout neměly, a zničila se tisíciletá zemská hranice mezi Čechami a Moravou. Prorokuju, že to se jednou vymstí - Morava si ještě o tu hranici řekne,“ pak já nyní dodávám, ten čas je zde.

Ostatně i Tomáš Garigue Masaryk se nechal slyšet, že: „Moravská otázka je a bude opět zkušebním kamenem české politiky. Je proto žádoucí, aby byl Moravě zachován její specifický ráz a aby se jí dostalo rozsáhlé autonomie, nejen politické, ale i kulturní.“

Na čemž se vůbec nic nezměnilo a je třeba Masarykovu požadavku vyhovět. Protože pokud se bude politická elita domnívat, že udrží své postavení centralistických a nedotknutelných vládců, nacházejí se v hlubokém omylu.

Neboť jestliže se v roce 2010 akce vyvěšení moravské vlajky zúčastnilo 75 radnic, pak čísla následující vypovídají o tom, že Morava se o svá práva začíná hlásit stále více:

2011 226 radnic

2012 397 radnic

2013 761 radnic

2014 959 radnic

To co mne ale ponechává v klidu je to, že se nejedná o spor národnostní, nýbrž pouze o úsilí navrácení práv těm, kdo na své zemi mají zájem. Protože ji milují a chtějí, aby byla jejich, nikoliv těch, kteří ji pouze využívají ke svým vlastním potřebám.

A protože je takové právo nedělitelné, je třeba jej neupírat ani Slezanům, ani Moravanům, ani mým milovaným Čechům, neboť jak sám pan primátor dokazuje, lidská omezenost není nijak omezena na místo narození, života, nebo vlády.

Jak by se nám to ale on a jemu podobní braši pokoušeli namluvit.

Ať se vláda věcí tvých, lide moravský, český a slezský, zpět se k tobě navrátí.

A autor sám, který se přihlásil v posledním sčítání lidu k národnostem sudetské a evropské a cítí se tak být nacionálně nezatížen a tudíž vůbec být povolán psán takové komentáře, si to přeje z celého srdce.

Neboť nacionalismus toliko pro hovado dobré jest a kleptokratura, kterou bůhví proč stále udržujeme svými hlasy při životě, je našich národů a národností s tisíciletou historií nedůstojná.

Spravovat své země dokážeme sami.

Uměli jsme to po staletí.

Budeme to umět i nyní.

Miroslav Václavek

Šumperk

Autor: Miroslav Václavek | čtvrtek 11.9.2014 9:55 | karma článku: 14.95 | přečteno: 760x

Další články blogera

Miroslav Václavek

Přepolitizováno, překecáno, přeotráveno...

Taky už máte jako já plné zuby současného povolebna? Taky vám už leze krkem ta záplava novinových titulků a článků pojednávajících kdo, kdy a s kým a kdo, kdy, a proti komu? Tak to nás je nepochybně víc.

15.11.2017 v 6:15 | Karma článku: 10.60 | Přečteno: 718 | Diskuse

Miroslav Václavek

Česká republika dává nejvíc peněz na uprchlíky na světě - a pro naše děti sbíráme víčka!

Je po volbách Léta Páně roku 2017 a Andrej Babiš coby Pyrrhos, který utrpěl své vítězství láká usednout koaliční strany na lep s hořící koudelí času u zadnice, pan prezident spřádá své úvahy o vládě bez důvěry poslanecké sněmovny

6.11.2017 v 6:15 | Karma článku: 36.59 | Přečteno: 9196 | Diskuse

Miroslav Václavek

Jan Žižka z Tokia – aneb jak popelář Tomio v Čechách ke štěstí přišel

„Lidská inteligence se výrazně liší, a to jak mezi rasami, tak i mezi muži a ženami. Ženy mají ve většině průměrné IQ - je mezi nimi méně geniálních či naopak totálně hloupých než mezi muži.

17.10.2017 v 6:15 | Karma článku: 32.97 | Přečteno: 4194 | Diskuse

Miroslav Václavek

Stručný návod na to jak si po volbách zachránit život

Je pozdní podzim, listí se barví všemi barvami, tma přichází brzy a čím dál dřív a na skla oken bubnuje déšť svůj zádumčivý rytmus a obličeje potentátů politické reprezentace se zahalují chmurami, jako v zakletém království.

13.10.2017 v 6:15 | Karma článku: 21.10 | Přečteno: 742 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Karel Trčálek

Polootevřený dopis p. Ing. T. Vyoralovi, odesilateli otevřeného dopisu p. Bekovi

Nějak se nám tady s těmi otevřenými dopisy roztrhl Santa Klausův pytel. Pokoušející svůj osud víc než je zdrávo, napsal jsem taky jeden, když je dnes tak pěkně a svěže na procházce kol bezejmenné říčky

20.11.2017 v 11:59 | Karma článku: 7.29 | Přečteno: 130 | Diskuse

Libuse Palkova

Erotematika

Pokud nějaká pedagožka připustí, že preferuje erotematiku, nemusíte se hned obávat, že mravní výchova vašich dětí je ohrožena. Nemá to s erotikou nic společného, je to sice z řečtiny ale znamená to tázat se, klást otázky.

20.11.2017 v 11:44 | Karma článku: 6.35 | Přečteno: 143 | Diskuse

Zuzana Zajícová

Vůně muže

Je na čase, přátelé, věnovat se vůni mužů. Dokonce se točí filmy o tom, jak voníme my holky, ale kluci jako by nevoněli nebo co. Naštěstí jsem tady já a napravím, co ostatní zanedbali. Sepíšu pojednání o vůni muže.

20.11.2017 v 9:03 | Karma článku: 18.48 | Přečteno: 624 | Diskuse

Karel Trčálek

Prezident umírá

Prezident umírá. Tiše a nenápadně, aby nás nevystrašil, vždyť je milujícím otcem našeho statečného národa. My to ale tušíme. Tušíme a proto slibujeme, že jej neopustíme ani v hodině jeho smrti

20.11.2017 v 8:30 | Karma článku: 10.16 | Přečteno: 646 | Diskuse

Václav Toman

Revoluční metoda na prokrastinaci ve 2 krocích

Doba čtení: 4 minut V dnešním článku vám přináším revoluční metodu, jak NAVŽDY zvládnout prokrastinaci - tedy chronické odkládání věcí na později - a to jen ve dvou krocích. Tak se držte, je to tady:

20.11.2017 v 8:07 | Karma článku: 7.77 | Přečteno: 283 | Diskuse

Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.