Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Osvětim, je sedmdesát let poté, nebo stále dnes?

27. 01. 2015 9:15:15
„Udělal jsi mě tak bohatou, ach Bože, poděl se se mnou prosím o svou krásu s otevřenou náručí. Můj život se stal nepřetržitým dialogem s Tebou, ach Bože, jedním velkým dialogem. Někdy, když stojím v nějakém rohu tábora, mýma nohama na Tvé zemi, a pozvedám oči k Tvému nebi, tak slzy mi kanou dolů na moji tvář, slzy hlubokých citů a vděčnosti. A také v noci, když ležím a odpočívám v Tobě, Bože, pláču slzy vděčnosti, a to je moje modlitba. Amen.“ Etty Hillesum, umučena v Osvětimi v roce 1943, ve svých dvaceti devíti letech a její modlitba Za Osvětim, která se zachovala v nějakém z deníků, které si vedla.

Je tomu dnes sedmdesát let ode dne, kdy Rudá armáda osvobodila nacistický koncentrační tábor Osvětim a zachránila ty, kteří přežili. Sedmdesát let je délka lidského života, říká se, že na sedmdesát let má člověk jakési právo a všechen čas navíc, je dar od Boha. Sedmdesát let po osvobození nacistické továrny na smrt uplynulo, ale my nesmíme dopustit, aby tato paměť zemřela, ale naopak nedejme zhasnout světlu obětí ani na dalších sedmdesát let.

A ani za sedmdesát, sedm set, nebo sedm tisíc let nesmí lidstvo zapomenout na to, co byl nacismus, protože s tím jak lidská paměť slábne a pamětníci odcházejí, přibývá bílých míst, která by mnozí zase rádi obarvili na hnědo a potom na rudo prolitou krví.

Je těžké z pozice dnešního člověka vůbec pochopit co se stalo.

Jak to vůbec bylo možné, že nacistický válečný stroj dobyl Evropu, vystavěl koncentrační tábory a dle zvrácených kritérií nacistické rasové pavědy určil celé národy k vyhlazení.

Byl to nepochybně důsledek staletí antisemitismu, kterému se nevyhnul žádný evropský národ, včetně toho našeho a který v osobě Adolfa Hitlera nalezl toho, kdo odvěkou nenávist vůči Židům zhmotnil nikoliv v tu a tam probíhajících pogromech, ale v systematickém a technokratickém vyvražďování za pomoci průmyslových metod a pásové výroby mrtvých.

Staletí pověr tak vystřídala nacistická teorie o židobolševismu, která hovořila o tom, že světové židovstvo se spiklo a ovládá Sovětské Rusko za účelem ovládnutí světa Židy, což měl demonstrovat výčet bolševických komisařů a vůdců židovské národnosti.

Jak museli být ti, kteří oné lži uvěřili slepí, když přehlédli, že samotný vůdce jaksi není Němec a vůbec on sám i jeho nejbližší spoluzločinci vypadají spíše než jako proklamovaný ideál plavovlasého árijce, jakožto Ali baba dinárského typu a čtyřicet arabských loupežníků á la Rudolf Hess. Ale to je již jen zločineckým ideologiím vlastní a patří to k ironii dějin.

Snad jen samotná existence státu Izrael, který je jedinou demokracií s prosperující ekonomikou a parlamentním uspořádáním společnosti založené na lidských právech a svobodě na Blízkém východě je tou nejlepší odpovědí na nacistický blud židobolševismu, kterým nacisté hodlali ospravedlnit své zločiny před vlastním národem a který lze u jejich pohrobků nalézt i dnes.

Že se jim to nepovedlo, je zásluhou zbytku světa, který se nacismu postavil a svedl s ním krutou válku o život a o smrt.

Každý spojenecký voják, každý letec, každý tankista, pěšák, nebo parašutista, který za nás dal svůj život si tak zasluhuje naprosto stejnou úctu a památku jako ti, kteří byli zavražděni v nacistických lágrech.

A tak v tento den prosím ponechme stranou, že vojáci Rudé armády osvobodivší Osvětim byli vojáky země ovládané stejně zločineckou ideologií, jakou byl nacismus, protože za to nemohli.

K tomu abychom vůbec alespoň poněkud pochopili, o čem píšu, nechť slouží tato slova. Slova, jimiž se pokusím popsat Osvětim.

Osvětim roku 1944 kdy vrcholí produktivita průmyslového vyvražďování a Adolf Eichmann posílá z Maďarska jeden transport za druhým.

Čas se chýlí ke konci a nacisté to dobře vědí a nechtějí nechat naživu ani jednoho Žida, na kterého dosáhla jejich moc.

Každého příchozího z nového transportu nejdříve přivítá chřtán tábora. Dokořán otevřená brána pekla, do níž vjede vlak, v jehož dobytčácích jsou namačkáni ti, které nacismus určil zabít. Ženy, děti, muži, mladí, staří, zdraví, nemocní. Všechno jedno. Vystoupit!

brana.GIF

Ti, kteří jako ti nejmenší, nebo nejstarší nezemřeli již cestou, byli hladoví, žízniví a vyčerpaní shromážděni na rampě osvětimského lágru a seřazeni aby jim byli vzápětí odebrány všechny kufry a jiná zavazadla.

vystup.GIF

Každý takový židovský transport má zhruba asi tři tisíce lidí a ani tento není výjimkou.

transport.GIF

Jako první byly jsou transportu odděleny ženy s malými dětmi.

zeny.GIF

Poté staří a příliš mladí, pod čtrnáct let.

mladi.GIF

Zhruba asi dva tisíce osob.

Pokud se i přesto některý z mužů nechce oddělit od své ženy a dětí, příslušníci SS mu to s milým úsměvem dovolují, no prosím, račte, všechno je v pořádku. Jen klid.

Práce schopní muži a ženy jsou poté rozděleni a odvedeni do tábora.

muzizeny.GIF

Tam jsou ostříháni, dezinfikováni, obráni o všechny osobní věci i cennosti včetně šatů i bot a navlečeni do vězeňských mundůrů po někom, kdo tam přišel před nimi.

Mají před sebou asi tři měsíce života, než budou umučeni k smrti hladem, otrockou prací, nebo nemocemi.

Matky, děti, staří a práce neschopní jsou odvedeni hned z rampy přímo do plynových komor, které se nacházejí asi pět set metrů od místa příjezdu.

deti1.GIF

deti2.GIFdeti3.GIFdeti4.GIFdeti5.GIFdeti6.GIF

Ty "šťastnější" děti z nich. Některá, zvláště ta nejmenší nemluvňata jsou v dobách přechodného nedostatku Zyklonu B způsobeného leteckými útoky matkám vytrhávána z náručí a házena zaživa do kremačních pecí.

Za několik desítek minut je svlečou donaha, natlačí dovnitř a příslušník SS nasype do otvorů ve střeše granule Zyklonu B z něhož se začne uvolňovat kyanid a klesne dolů.

Rodiče v zoufalé snaze zachránit své děti je vyzvedávají co nejvýše, aby jim tak dali alespoň ještě několik vteřin života.

Po několika minutách nahlédne okýnkem dovnitř esesák a zkontroluje, zda jsou všichni mrtví.

Poté co vydá pokyn otevřít dveře plynové komory, vytáhne těla obětí zvláštní vězeňské komando a vyloží je na dopravníkový pás, který je přepraví k dalšímu využití.

Mrtvým jsou vytrhány zlaté zuby, odejmuty šperky, hodinky i jiné zbylé cennosti a jsou odvezeni ke spálení v kremačních pecích, které hoří dvacet čtyři hodin denně.

Za zhruba šest hodin přijede další transport a všechno se bude opakovat.

To je nacismus.

To je Osvětim.

Je ti do pláče člověče?

Pak jsi na tom stejně jako já.

Nesmíme nikdy zapomenout.

Nesmíme nikdy dopustit opakování.

V koncetračním táboře Osvětim zahynulo 960 000 Židů.

75 000 Poláků.

23 000 Romů.

A mnoho dalších příslušníků jiných národů a národností, náboženského přesvědčení a sexuální orientace.

Celkem více než 1,1 milionu lidských bytostí.

„Podřezali mne v Jasenovaci
zabili plynem v Treblince
zastřelili na ruské pláni
spálili v Osvětimi
jsem dítě

ve větru spím
na jaře si hraji
když třešně odkvétají
a hladím tě po vlasech
jak matku
pro naději

že báseň může změnit svět

jste život věčný
babího léta
a jména na bronzové desce
a trocha krve
co jí bývá v malém těle
není jí víc než pláče
kvůli pitomé lásce

objímám vás
děti
protože s každým naším zapomenutím
umíráte zas“

P.S. Zyklon B se v Kolíně vyrábí přes přerušení dodnes. Pouze pod jiným názvem – Uragán 2D

Krajský soud v Brně dne 23.1.2014 vynesl rozhodnutí, že vydávání projevů Adolfa Hitlera není trestné.

Miroslav Václavek

Šumperk

Autor: Miroslav Václavek | úterý 27.1.2015 9:15 | karma článku: 35.16 | přečteno: 2692x

Další články blogera

Miroslav Václavek

Přepolitizováno, překecáno, přeotráveno...

Taky už máte jako já plné zuby současného povolebna? Taky vám už leze krkem ta záplava novinových titulků a článků pojednávajících kdo, kdy a s kým a kdo, kdy, a proti komu? Tak to nás je nepochybně víc.

15.11.2017 v 6:15 | Karma článku: 10.60 | Přečteno: 718 | Diskuse

Miroslav Václavek

Česká republika dává nejvíc peněz na uprchlíky na světě - a pro naše děti sbíráme víčka!

Je po volbách Léta Páně roku 2017 a Andrej Babiš coby Pyrrhos, který utrpěl své vítězství láká usednout koaliční strany na lep s hořící koudelí času u zadnice, pan prezident spřádá své úvahy o vládě bez důvěry poslanecké sněmovny

6.11.2017 v 6:15 | Karma článku: 36.59 | Přečteno: 9196 | Diskuse

Miroslav Václavek

Jan Žižka z Tokia – aneb jak popelář Tomio v Čechách ke štěstí přišel

„Lidská inteligence se výrazně liší, a to jak mezi rasami, tak i mezi muži a ženami. Ženy mají ve většině průměrné IQ - je mezi nimi méně geniálních či naopak totálně hloupých než mezi muži.

17.10.2017 v 6:15 | Karma článku: 32.97 | Přečteno: 4194 | Diskuse

Miroslav Václavek

Stručný návod na to jak si po volbách zachránit život

Je pozdní podzim, listí se barví všemi barvami, tma přichází brzy a čím dál dřív a na skla oken bubnuje déšť svůj zádumčivý rytmus a obličeje potentátů politické reprezentace se zahalují chmurami, jako v zakletém království.

13.10.2017 v 6:15 | Karma článku: 21.10 | Přečteno: 742 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Karel Trčálek

Polootevřený dopis p. Ing. T. Vyoralovi, odesilateli otevřeného dopisu p. Bekovi

Nějak se nám tady s těmi otevřenými dopisy roztrhl Santa Klausův pytel. Pokoušející svůj osud víc než je zdrávo, napsal jsem taky jeden, když je dnes tak pěkně a svěže na procházce kol bezejmenné říčky

20.11.2017 v 11:59 | Karma článku: 6.16 | Přečteno: 130 | Diskuse

Libuse Palkova

Erotematika

Pokud nějaká pedagožka připustí, že preferuje erotematiku, nemusíte se hned obávat, že mravní výchova vašich dětí je ohrožena. Nemá to s erotikou nic společného, je to sice z řečtiny ale znamená to tázat se, klást otázky.

20.11.2017 v 11:44 | Karma článku: 6.35 | Přečteno: 143 | Diskuse

Zuzana Zajícová

Vůně muže

Je na čase, přátelé, věnovat se vůni mužů. Dokonce se točí filmy o tom, jak voníme my holky, ale kluci jako by nevoněli nebo co. Naštěstí jsem tady já a napravím, co ostatní zanedbali. Sepíšu pojednání o vůni muže.

20.11.2017 v 9:03 | Karma článku: 18.48 | Přečteno: 624 | Diskuse

Karel Trčálek

Prezident umírá

Prezident umírá. Tiše a nenápadně, aby nás nevystrašil, vždyť je milujícím otcem našeho statečného národa. My to ale tušíme. Tušíme a proto slibujeme, že jej neopustíme ani v hodině jeho smrti

20.11.2017 v 8:30 | Karma článku: 10.16 | Přečteno: 646 | Diskuse

Václav Toman

Revoluční metoda na prokrastinaci ve 2 krocích

Doba čtení: 4 minut V dnešním článku vám přináším revoluční metodu, jak NAVŽDY zvládnout prokrastinaci - tedy chronické odkládání věcí na později - a to jen ve dvou krocích. Tak se držte, je to tady:

20.11.2017 v 8:07 | Karma článku: 7.77 | Přečteno: 283 | Diskuse

Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.