"Pravda byla vždy vítána kamením. Není snadné ji hlásat: ti, kdo ji vyslechnou, se změní ve vaše nepřátele a chopí se klacků. Nejsou ve skutečnosti proti vám, jen chrání sebe a své lži." (Osho)
Ano, v naší zemi byla pravda vždy důsledně pronásledována o čemž svědčí spousty našich mučedníků, na které na uvítanou s pravdou nejenom, že vytáhli klacky, ale rovnou je postavili ke zdi, zavřeli do lágru, nebo zhoupli na šibenici pankrácké věznice, aby s ní lidu neotravovali vzduch, protože ten chce být klamán.
I když se necítím být jedním z nich, na to se ostatně těch s klacky nebojím, pak být dnes jenom někým, kdo v zemi tohoto horkého léta a ještě stále probíhající mediální masáži o jakýchsi uprchlických tsunami, které mají zalít naši zemi až po špičku Řípu přichází snad nikoli s pravdou, ale s rozumem, znamená být někým kdo nese svoji kůži na trh, protože jak pravda, tak pouhé užívání rozumu bolí a pokoušet se někoho k obojímu přivést, znamená působit mu muka.
Tedy pokud vás v průběhu čtení mého článku přepadne neovladatelná chuť mě zabít, trýznit, mučit, nebo rovnou upálit, pak se prosím zajděte provětrat a teprve pak absolvujte další dávku mého protijedu na vaši otravu, kterou vám působí média, která konzumujete. A otrava mysli, ta bolí sakramentsky.
To by tedy bylo na úvod a nyní přejděme k věci.
Touto věcí je onen fakt, že Evropa čelí příchodu uprchlíků z různých částí světa, prchajících tu před válkou, tady před militantním islámem a tady zase před naprosto bezútěšnou bídou a malému procentu z nich se podaří dosáhnout hranic Evropy, překročit je a pokusit se o to začít život, který dává smysl.
Není divu, Evropa je kolébkou naší moderní civilizace a tato pouze zesílena o americké pojetí demokracie, svobody a lidských práv, která pokud budou důsledně aplikována, nikoliv karikována, jako prozatím u nás, přináší ovoce ekonomické prosperity a každému se tak dostává šancí k plnohodnotnému životu, i když mnozí z vás, dosud vězící oběma nohama v socialismu, mne budou přesvědčovat o opaku.
Již dlouhou dobu Evropa víceméně tyto uprchlíky absorbuje bez větších problémů, vzpomeňme jen například ekonomického uprchlíka Okamury, který uprchl z rodného Japonska, aby zde mohl rozvinout svůj podnikatelský talent, a pokud pominu to, že se u něj rozvinula posttraumatická stresová porucha spojená s jeho agresivními výpady proti různým skupinám obyvatel, kterou pravděpodobně získal za pobytu v japonském sirotčinci, hodnotím jeho přínos pro jeho novou vlast, tedy Českou republiku, jakožto pozitivní.
Tento víceméně dlouhodobý proud nově příchozích však poslední dobou zesílil, když především ze Sýrie zmítané hrůzami tamní války, která nemá ani jednu stranu, za kterou by bylo proč bojovat, k nám zamířilo lidí víc než obvykle a média tak na ně ráčila zaostřit.
A protože se z takového v zásadě lidského neštěstí a humanitárního problému může snadno propagandisticky namnožit nějaký ten kapitál, mající posléze hodnotu voličského hlasu, přilákaly příběhy na moři umírajících lidí i hyeny u nás doma.
A tak můžeme registrovat prezidenta republiky, jež právě zahájil volební kampaň za své druhé zvolení a jak z Hradu pálí své bečky s žumpou paušalizující běžence na zločince skrze Blesk a jiné stoky, jako při obléhání nějakého středověkého opevnění a svolává pomalu mobilizaci, aby snad dosáhl na svůj vzor prezidenta Beneše.
A zaklíná se různými prázdnými frázemi, opileckou demagogií i pivními žvásty, snad odposlechnutými za jeho poslední dovolené ve vysočinských nálevnách, protože je až s podivem, jak přesně se jimi trefuje do nálad a vkusu hodnotově zmatené většiny, vyznačující se bizarní směsicí „strachu,“ rasismu, antiamerikanismu, antiněmeckismu, anticikánismu, antisemitismu a rusofilství.
Neboť i když se zapřísahá možnostmi teroristických aktů ze strany běženců, pak jediným známým teroristickým aktem z poslední doby je pokus o upálení dětí ministra národní obrany Martina Stropnického zápalnou lahví, který spáchal nikoliv tolik skloňovaný uprchlík, ale Rus. O tom jak hloupé je takové tvrzení pana prezidenta svědčí i to, že pokud bychom měli využít jeho návrhu k řešení bezpečnostní situace, měli bychom tedy okamžitě vydat zákaz jakýchkoliv návštěv ruských občanů v ČR a vypovědět všechny zde pobývající ruské občany. Protože by se to mohlo opakovat a takové riziko si nemůžeme dovolit.
Přičemž smyslem není snaha onen problém vyřešit, ale co nejdéle jej udržovat při životě a tak vytvářet i prostředí, v němž se může vydávat za vojevůdce a státníka, přičemž není ani jedno ani druhé, neboť Miloš Zeman nevykonal ani základní vojenskou službu a od státníka, tedy od Masaryka, který se nebál v době antisemitské hilsneriády odborně vyvracet všechny pověry jimiž se vyznačovala tehdejší lidová protižidovská nenávist jej dělí to, že neobsahuje ani špetku jeho odvahy. Neboť jsem ji v tomto smyslu nezaznamenal.
Že jeho nynější postoj je v naprostém rozporu s tím, že když byl ministerský předseda České republiky a posílal letadla naší armády pro kosovské Albánce je jaksi již jen nasnadě.
VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY
USNESENÍ
VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY
ze dne 26. května 1999 č. 521
o pokračování humanitární evakuace uprchlíků ze
Svazové republiky Jugoslávie z provincie Kosovo
z krizových oblastí na území České republiky
Vazba na záznam z jednání vlády:
V l á d a
I. s o u h l a s í
1. s pokračováním humanitární evakuace uprchlíků ze Svazové republiky Jugoslávie z provincie Kosovo z krizových oblastí na území České republiky v počtu dalších 750 osob (dále jen “uprchlíci”),
2. se zajištěním letecké přepravy uprchlíků leteckými dopravními prostředky Ministerstva obrany, a to nejpozději do 30. června 1999,
3. se zabezpečením a zajištěním pobytu uprchlíků v rámci dočasného útočiště v humanitárních střediscích Ministerstva vnitra (usnesení vlády z 21. dubna 1999 č. 378, o poskytování dočasného útočiště na území České republiky do 31. prosince 1999 občanům Svazové republiky Jugoslávie z provincie Kosovo);
II. s c h v a l u j e
1. uvolnění 60 mil. Kč na zajištění přepravy podle bodu I/2 tohoto usnesení a na zabezpečení pobytu uprchlíků v rámci dočasného útočiště na území České republiky do 31. prosince 1999 z dosud nerozdělené rezervy finančních prostředků, stanovené usnesením vlády ze 14. dubna 1999 č. 352, k poskytnutí humanitární pomoci kosovským uprchlíkům,
2. převedení částky uvedené v bodě II/1 tohoto usnesení do rozpočtové kapitoly Ministerstva vnitra;
III. u k l á d á
1. ministru financí uvolnit a převést finanční částku podle bodu II tohoto usnesení, a to po schválení vládního návrhu novely zákona č. 22/1999 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 1999, Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky,
2. ministru vnitra zajistit realizaci opatření podle bodu I/1 a I/3 tohoto usnesení,
3. ministru obrany zajistit na základě požadavků ministra vnitra realizaci opatření podle bodu I/2 tohoto usnesení.
Provedou:
ministři vnitra,
financí, obrany
Předseda vlády
Ing. Miloš Z e m a n , v. r.
Naše země totiž onou dobou čelila mnohem větší uprchlické krizi, kdy jen z Bosny a Hercegoviny zmítané občanskou válkou vyvolanou komunistickou vládou v Bělehradu uprchlo milion a půl lidí.
Z toho jich naše země za ministerského předsedy Václava Klause přijala a plně zaopatřila více než sedm tisíc, převážně muslimů, přičemž po skončení války se jich naprostá většina vrátila domů, část využila nabídky USA na přesídlení do Ameriky a asi tisíc osm set bosenských muslimů žije doposud u nás, plně integrována do společnosti a nikdo o nich v negativní rovině ani neslyšel.
VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY
USNESENÍ
VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY
ze dne 30. června 1993 č. 359
o prodloužení poskytování dočasného útočiště na území České
republiky do 31. prosince 1993 a omezení okruhu oprávněných
osob
Vazba na záznam z jednání vlády:
V l á d a
I. s o u h l a s í
1. s omezením okruhu oprávněných osob, kterým lze udělit dočasné útočiště na území České republiky po 1. červenci 1993, na občany bývalé Socialistické federativní republiky Jugoslávie a to z válkou přímo postižených oblastí s tím, že dočasné útočiště nebude po 1. červenci 1993 poskytováno občanům Slovinské republiky a Chorvatské republiky,
2. s pokračováním humanitární pomoci všem občanům bývalé Socialistické federativní republiky Jugoslávie, kterým bylo uděleno dočasné útočiště na území České republiky před 1. červencem 1993,
3. s prodloužením poskytování dočasného útočiště na území České republiky občanům bývalé Socialistické federativní republiky Jugoslávie z válkou přímo postižených oblastí do 31. prosince 1993 s tím, že těmto osobám bude poskytnuto v uprchlických zařízeních ministerstva vnitra stejné hmotné zajištění a zdravotní péče jako žadatelům o postavení uprchlíka, aniž by byly podrobovány standardnímu azylovému řízení;
II. z r u š u j e body I/2 a II/1/b usnesení vlády z 30. prosince 1992 č. 769 o opatření vlády k pomoci obětem konfliktu na území bývalé Jugoslávie v roce 1993.
Provede:
ministr vnitra
Předseda vlády
Doc. Ing. Václav K l a u s , CSc., v. r.
Proč oba pánové tak razantně změnili svůj náhled na uprchlíky dnešní, je pouze v rovině spekulací. Nicméně domnívám se, že tomu tak činí protože to chce Kreml, pro který je rozvrat naší společnosti spojený s vystoupením z EU a NATO jedním z kroků jak destabilizovat Evropu.
Ovšem nechápu jak vůbec někdo může spojovat své protiislámské naděje s Ruskem, které jako jediná evropská země na svém území praktikuje islámské právo šaría a je zemí s největším podílem muslimského obyvatelstva v Evropě. Jediná odpověď je, že takové konání předpokládá naprostou ztrátu soudnosti.
Pokud bych měl ale být ve své úvaze konstruktivní a pouze jen nepřinášet kritiku doby a mravů bez návrhů na řešení, pak si troufám říci, že problém militantního islámu je poměrně snadno řešitelný, stejně jako problémy spojené s uprchlíky i ekonomickými imigranty.
Domnívám se totiž, že je nutno přistoupit k úřední regulaci veřejně vyznávaných náboženství jako celku a ještě důsledněji sekularizovat moc výkonnou od vlivu jakéhokoliv náboženství.
Tedy podrobit vyznávání islámu, jakožto i všech dalších státem schválených náboženství, včetně křesťanství, státnímu dozoru a regulovat jejich ritus tak, aby například Korán z něhož vychází, neobsahoval pasáže násilné, nebo násilí oslavující, protože je to v rozporu s tím, co Evropa je a jakou ji chceme mít. Osobně se totiž domnívám, že víra v Boha ostatně žádné náboženství nepotřebuje. Tudíž není třeba náboženství přikládat jakoukoliv větší váhu. Tím méně to, aby získávalo podíl na moci.
Rovněž je nutno na celoevropské úrovni zakázat zahalování žen, protože jakkoli to může být projevem svobodné vůle takto zahalené ženy, pak takový skutek je v Evropě chápán jakožto projev násilí na ženách a je v přímém rozporu s právy, které si ženy v Evropě vydobyly.
Také i výstavbu jakýchkoli svatostánků jakékoli náboženské víry je třeba povolit až na základě místního referenda tak, aby taková stavba nebyla prostředkem k jeho expanzi financované ze zahraničí, nebo, aby nebyla využívána k ideologickému působení, v prostředí neslučujícím se s obsahem takové víry.
V případě uprchlíků před válkou a pronásledováním, je nutno těmto osobám poskytnou útočiště a azyl, naprosto totožně, tak jako tomu činily vlády České republiky ministerských předsedů Václava Klause a Miloše Zemana do doby nutné k tomu, aby se tyto osoby mohly navrátit bez obav do svých domovů.
V případě, že ona doba bude velmi dlouhá a tyto osoby se v naší zemi plně asimilují a integrují do společnosti, jim dát ale možnost získání státního občanství, ovšem ve lhůtě ne menší než patnácti let tak, aby se v této době plně projevily případné tendence nepřátelské vůči naší společnosti. Přičemž v případě takovýchto poznatků, takové osoby okamžitě vyslat k návratu do zemí odkud přišly.
V případě takzvaných imigrantů ekonomických je nutno tyto podrobit důslednému prověření a pokud po takovém prověření nebudou shledány důvody svědčící o konání, které by bylo nebezpečné pro naši společnost, těmto vydat dočasné povolení k pobytu spojenému s registrací do sociálního a zdravotního systému země tak, aby si takové osoby mohly legálně zaopatřovat prostředky na své živobytí a stát se řádnými daňovými poplatníky a po uplynutí oné doby, kterou spatřuji jakožto ideální v délce pěti let, tyto vyzvat návratu do vlasti, nebo k tomu, aby se vyjádřily zda chtějí začít proces naturalizace stejný jako u uprchlíků politických či válečných. Přičemž taková osoba nesmí mít ani jeden záznam o tom, že by jakkoliv překročila zákon, či že by její chování neslo prvky spojené s agresí a násilím proti našemu způsobu života, nebo, že by nebyla způsobem života dostatečně ukotvena ve společnosti.
Pokud o komunisty a nacisty jde, zde je jedinou naší obranou konečně začít užívat rozumu a bolestí s přemýšlením spojených a přestat dávat těmto osobám volební legitimitu.
Na blbost žádný nápad nemám, na tu je každý rozum krátký, můžeme jen doufat, že jí v naší zemi začne konečně ubývat, protože ta stojí na počátku každého zla.
Naše evropské hodnoty je možno chránit a udržovat pouze prostředky jakými vznikly.
Tedy svobodou, tolerancí, právem, humanismem a rovným přístupem.
A stejné vyžadovat po těch, kterým umožníme těchto darů užívat.
Před svobodou a Bohem jsme si všichni rovni.
Je pro všechny stejná a pro každého stejný a nedá se z ní ani ubrat, ani si jej přivlastnit.
Kdo tvrdí opak je sprostý lhář.
Miroslav Václavek
Šumperk
