Jak jste si zajisté naši milí čtenáři všimli, veřejný život v naší zemi ovlivnil zcela nový fenomén. Tím je senzační objev zcela nového živočišného druhu, který doposud unikal pozornosti světové vědy.
Jak by taky ne, všelijací rádobyvědci vystudovaní na všelijakých těch zahraničních univerzitách se potulují kdesi v rádobyexotických zemích a objevují celá města ztracená v džunglích, protože chtějí dosíci slávy za každou cenu, namísto aby se věnovali zcela civilizací nezasaženým oblastem nalézajících se v naší zemi.
Oblastem kam lidská noha ještě nevkročila a která jsou popisována profesorem Jiráskem a poté o nich jakékoli zmínky nadobro končí.
Jen tu a tam se objeví zvěst, že nějaký vysokoškolsky humanitně vzdělaný intelektuál tam padl za oběť místním zvykům, přičemž místně příslušné obyvatelstvo ztloustlo a ženská část populace se přizdobila řádně vypreparovanými kůstkami, aby byly dostatečně svůdné na příští taneční zábavě kde zahraje ortel. Aby se tak tamní obyvatelé opět zase o něco víc příbuzensky smísili na rodné mezi.
A pak se zase rozvířená hladina uklidní a zlověstně zšedne a zčerná.
Ano moji milí, řeč je o dosud neprobádané krajině rozprostírající se pod Řípem a táhnoucí se skrze kolínské roviny do dolnomoravského úvalu, aby se rozlila jako moře kolem velkých měst, které se nad nimi tyčí jako ostrovy.
A do těchto krajů zahalených do věčných mlh, smogu a zplodin způsobených hořením ostravské rakety, vydal se známý český antropolog Zduřslav Zkoulený, který do našeho deníku Tlesk přispěchal vydat svědectví o zcela novém živočišném druhu!
Tedy pane profesore, jak jste onoho tvora nazval?
„Vážený pane redaktore, musím se přiznat, že při spatření prvního exempláře, který se vyznačoval velkými nadočnicovými oblouky, značně zanedbaným zjevem, nekoordinovanými pohyby a mocnými šluky z cigarety jsem byl přímo inspirován. Vlastně, ba co dím, byl jsem osvícen shůry a onoho tvora jsem pojmenoval Člověk zemandrtálský, latinsky Homo zemandrtalis.
A to podle prvního exempláře tohoto druhu, který jsem objevil v lokalitě Pražského hradu. Což jsem zprvu vysvětloval fenoménem globálního oteplování, který u nás vytvořil vhodné podmínky pro existenci dosud zde nikdy nezaznamenaných příslušníků otravného hmyzu.
Ale to by nevysvětlovalo jeho mnou pozorovanou četnost, když na vlastivědných toulkách putoval jsem krajinou venkova a pilně jsem studoval tamní exempláře, když tu vysvitla přede mnou celá šíře mého objevu.
Neboť porovnal jsem jednotlivé střípky oné mozaiky a ony my podaly popis Člověka zemandrtálského v celé své šíři, kterou vám hodlám nyní předestřít.
Člověk zemandrtálský, vyskytuje se ve vlhkých oblastech s četnými seníky kde má příhodné podmínky k množení. Zjistil jsem, že zvláště teplá místa si oblíbil poddruh Homo Zemandrtalis Okamurensis, který, je-li rozčilen, navíc vyznačuje se třením předních rukou o sebe, vydávajících tak zvuk rozbrušovačky.
Ale hlavní druh, tedy Člověk zemandrtálský je lehce rozpoznatelný a s jinými živočišnými druhy je prakticky zcela nezaměnitelný. Člověk zemandrtálský vyznačuje se agresivitou. Tedy doporučuji jej nedráždit svojí inteligencí a při setkání blízkého druhu na vulgární pozdrav odpovědět vulgaritou. Poté se exemplář Homo zemandrtalis zpravidla upokojí a již nejeví další zájem, neboť jeho inteligenční potencionál se tím prakticky zcela vyčerpal.
Pokud by zemandrtálec, který po mém výzkumu zcela nepochybně tvoří onen dlouho hledaný spojovací článek mezi člověkem a opicí, počal dialog, je třeba s ním hovořit rusky. Pozor na angličtinu či němčinu, při jejím užití hrozí skutečné nebezpečí.
Nejlépe se ale se zemandrtálcem dohovoříme za pomoci skřeků, zvláště budeme-li je prokládat výkřiky baník píp píp píp píp, nebo chceš do držky?
Migrační trasa člověka zemandrtálského, dříve nečetného výskytu, ale nyní hojně se nacházejícího na celém území ČR, takže již mohl být vyškrtnut ze seznamu ohrožených druhů, vede z Ruska odkud k nám nejprve po roce 1948 přišly první exempláře, přičemž po roce 1968 se tento natolik pilně množil, že v některých oblastech zcela vytlačil původně domácí druh Homo homo sapiens, který zvláště v Sudetech čelí úplnému vyhynutí.
Tedy lze říci, že jeho hospodářské a jiné využití je nevalné. Avšak budeme-li se mu pilně věnovat, naučíme jej k aportování babišových výrobků do nákupního košíku, též zvládne dát hlas Miloši Zemanovi a za užití ruskojazyčných povelů si z něj učiníme poslušného psíka prostého vlastní vůle.“
A jak se nám podařilo získat vyjádření mluvčího mluvčí prezidenta republiky Jurije Pasáčka: „Je třeba říci, že s nově zjištěným objevem můžeme již brzy požádat o připojení k Ruské federaci jakožto plnoprávný a hodnotný člen, nijak se nelišící od šťastných obyvatel velkého Ruska. Při této příležitosti pan kacléř již zadal zakázku právní kanceláři Slávek a Trumbera na tisk zbrusu nových pasů a osobních bumážek. Tak abychom pružně vyměnili malinký Schengen za nedozírné a širé dálavy naší Rusi.“
Za deník Tlesk.
Miroslav Václavek
Šumperk
A vy milí čtenáři, již začněte pomalu vybírat na památník neznámého blogera... :-)
