Blues Alive 2018 zemřel, ať žije Blues Alive 2019!

24. 11. 2018 6:15:15
I když se měsíc listopad vyznačuje chmurami, plískanicemi a činou, slotou a psotou, kdy ani pejskař by svého psa ven nevyhnal a slunce je kdesi daleko za mraky a k zemi se snáší neproniknutelná opona deště, mlhy

a brzkého soumraku tak u nás v Šumperku tomu tak rozhodně není.

Ale je tomu úplně naopak, celé město se rozsvítí, rozzáří, zkrásní a naplní se zvláštní atmosférou. Atmosférou očekávání, setkávání a jedné velké a krásné kolektivní duše, protože je tady opět Blues Alive. Blues Alive je festival vyrostlý na skromných základech v počátcích devadesátých let, kdy se díky tvrdé práci všech zúčastněných z původně malé sněhové kuličky stala sněhová koule valící se dolů a nabírající do sebe ty nejlepší z nejlepších muzikantů tohoto žánru.

A dnes, kdy je mu už blues samotné, jakkoli jde o širokou řeku, větší než Mississippi, Volha, Dunaj a Amazonka již malé, s sebou bere i hard rock, blues rock, jazz a nezastaví se ani před Saharou odkud nám letos přinesl sondu do hlubin blues, když nám Blues Alive naservíroval nefalšovaný beduínský big beat, starý snad jako lidstvo samo.

A nejen Tamikrest, ale i širokou plejádu těch nejvýznamnějších umělců blýskajících se jak cenami Grammy tak i těch nejprestižnějších bluesových ocenění. Úplná přehlídka maršálů a armádních generálů muziky, na které stojí i dnešní pop music o muzice rockové už vůbec nemluvě.

Ale na Blues Alive není úžasná jen hudba, která duní, tepe, padá z nebe, prší, vane nebo dusá rytmem pracujících otroků na bavlníkových plantážích, ale zároveň i to, jak neuvěřitelně se mění tvář města, jak se ulice jindy plné lidí s prázdnem nebo naštvaností v rysech zaplní lidmi s jiskrou v očích, optimistickým tónem v hlasu a pokaždé se zdá, že do našeho krásného sudetského města, odkud se ale spíše prchá pryč, přichází radost sama. Protože k nám přijíždí celá Evropa.

A nebylo tomu jinak ani letos, kdy jsme u šumperského divadla vzpomněli dvacátého devátého výročí naší revoluce, s kterou do naší země po dlouhých a strašných padesáti letech diktatur, nejdříve té nacistické a poté té komunistické, která ji kontinuálně nahradila, přišla svoboda. Kdy se z onoho, dříve jenom šeptaného slova stal zázrak, který žijeme. I když pravda, mnozí ji odmítali a odmítají přijmout a vůbec vzít na vědomí a raději žijí za pomyslným ostnatým drátem dál. Nu vot...

Pak bylo nádherné jak se u naší skupinky, která zpívala hymnu, a Modlitbu pro Martu zastavovali lidé mířící na právě začínající koncert bluesového maratonu a přidávali se k nám a dokonce se nám dostalo pozdravu od „pražské kavárny,“ tedy od lidí z Prahy, kteří si nejdříve mysleli, že je šálí zrak, že vůbec někdo zapaluje svíčky světlem svobody tak daleko od civilizace, aby ji předal dál a aby tak ubylo i tmy, že si Pražáci utírali slzy dojetí.

No a Šumperáci k nim neměli daleko. Protože my součástí civilizace jsme. A dokonce na ten necelý týden jsme jejím středem. Tedy té civilizace bluesové a hudební a kulturní. A to minimálně středem evropským. Protože festivalu Blues Alive se letos dostalo pocty nevídané, neboť byl oceněn úplně tou nejvyšší poctou, tedy oceněním Blues Music Award, které se někomu, kdo má co do činění s blues vůbec může dostat.

A pokud jde o letošní vystupující, pohleďte sami, otevírají se před vámi nebesa a před vás na zem sestupují tito nebešťané: čtvrtek - Southern Avenue, Joan Osborne Sings the Songs of Bob Dylan a Ana Popovic.

Pátek - King Bee, Rev. Sekou, North Mississippi Blues Project feat. RL Boyce, Kenny Brown and Robert Kimbrough, Joe Louis Walker.

Sobota - Mississippi Mixtape, Welch Ledbetter Connection, Tamikrest, The Rick Derringer Band, Fantastic Negrito.

Přičemž autor článku byl přitom v pátek a v sobotu a rovněž musí dodat i to, že po ukončení koncertu to nekončí, ale v mnohém vlastně začíná, protože se jde pařit a jamovat na Holbu, kam přicházejí mnozí tihle zmínění a kde se hraje až do rána. A jak to funguje!

Z čehož plyne jediné, nenechejme se rozdělit, nenechejme se ovládat na základě pradávného Divide et impera, ale buďme si navzájem bratry a žijme v blues. A i kdyby se to přesto někomu občas povedlo, rozhádat nás, pusťte si nějakou pořádnou pecku, pořádně to oroštujte. Píchněte si do žil protijed té nejlepší americké kultury, nabijte se americkým optimismem a stanete se imunními vůči mnoha epidemiím a morovým nákazám, které řádí v kulturním a nejen v kulturním životě naší země.

Ač jde o třeba mor michalens davidensis nebo antrax zemanensis. Na tyhle viry a bakterie totiž odjakživa nejlépe působí penicilin Made in U.S.A.

Baťa kdysi říkával: Nečtěte ruské romány, způsobí vám trudnomyslnost. A já s tím souhlasím a doplňuji: Poslouchejte americkou muziku a budete happy. A když budete happy vy, bude happy i vaše okolí a blízcí a za pár let to tady nepoznáme. V dobrém samozřejmě.

No, a protože jste byli hodní a dočetli jste všechno poctivě až sem, tady máte něco z té nádhery. A jak se oznamovalo dříve, když zemřel panovník: Blues Alive 2018 zemřel, ať žije Blues Alive 2019!

Protože už se na něm maká!

Miroslav Václavek

Šumperk

Autor: Miroslav Václavek | sobota 24.11.2018 6:15 | karma článku: 6.78 | přečteno: 159x

Další články blogera

Miroslav Václavek

Bumbál na Pražském hradě

„Čína má silného vůdce, Spojené státy mají silného vůdce. Najděte mi, prosím, silného vůdce na úrovni Evropské unie. Dívám se doleva, dívám se doprava, dívám se rovně, dívám se dozadu — silného vůdce prostě nevidím,"

12.12.2018 v 6:15 | Karma článku: 26.40 | Přečteno: 848 | Diskuse

Miroslav Václavek

Českoslovenští generálové, zapomenutí hrdinové naší země

Československo, navzdory všem tvrzením, kterým se nám i v poslední době dostává, nebylo v době svého vzniku skutečnou demokracií, ale dobytým územím.

5.11.2018 v 6:15 | Karma článku: 19.14 | Přečteno: 372 | Diskuse

Miroslav Václavek

Pohádka o Československu

A tak k nám přišlo jedno velké výročí, jak se nám ze všech stran snaží nakukat všechna média. V nich se papaláši všech služebních postavení zaklínají říjnem 1918, kdy prý odvěké snahy Čechů našly své zhmotnění

28.10.2018 v 6:15 | Karma článku: 29.42 | Přečteno: 1491 | Diskuse

Další články z rubriky Kultura

Marek Hurt

Zachrání afghánští uprchlíci porno průmysl?

Všechno špatné může být k něčemu dobré. Například sexuálně náruživí uprchlíci z Afghánistánu by mohli vyřešit personální nouzi, která trápí producenty pornofilmů.

12.12.2018 v 10:08 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 67 | Diskuse

Karel Sýkora

Karel Čapek – Láska a jiné vánoční předměty

A zase budou noviny plné lásky k bližnímu jako každoročně v tyhle dny; zase bude poptávka po poezii a dojatých citech.

12.12.2018 v 9:33 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 33 |

Martin Faltýn

Aristokratka - Po čtvrté - aneb horror? (recenze)

Naprosto netrpělivě jsem čekal až 18. října vyjde 4. díl Bočkovy Aristokratky... abych se k dostal k přečtení až téměř po dvou měsících. I tak s člověkem Osud zahraje - inu, stejně jako autor knihy.

12.12.2018 v 8:08 | Karma článku: 11.32 | Přečteno: 333 | Diskuse

Karel Sýkora

Es Ist ein Ros' entsprungen (Praetorius) The Gesualdo Six at Ely Cathedral

The Gesualdo Six sing the beautiful German carol Es ist ein Ros entsprungen by Michael Praetorius under the medieval Octagon as part of the #aChristmasMiracle campaign. Find a church service near you at www.achurchnearyou.com

11.12.2018 v 19:45 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 70 |

Eva Šamánková

Přichází čas pomsty aneb Vítejte v "českém Midsomeru"

Malé české městečko, kde vládne ospalá nálada. Ovšem jen do chvíle, dokud sem nepřijede zazpívat zdejší rodačka, dnes známá zpěvačka. Potom se tu začnou dít věci... Přichází totiž čas pomsty...

11.12.2018 v 10:22 | Karma článku: 7.72 | Přečteno: 726 | Diskuse

Najdete na iDNES.cz