Tedy z putování mezi Červenohorským sedlem, Vřesovou studánkou a Vozkou do Branné. Tak se pohodlně posaďte, tady je to varieto a ani vás z toho nebudou bolet nohy jako mě v sobotu.
Na Vřesové studánce bylo okolo osmi nad nulou a šla pára od úst, slušně řečeno. Tedy se klobouk, který si autor pořídil loni v Gdańsku jevil coby projev autorova vrozeného optimismu. Neboť slunce zůstalo za oponou :-) (Miroslav Václavek)
Autor blogu ve svém jesenickém živlu, protože Jeseníky jsou způsob života. Ten můj. (Miroslav Václavek)
Těsně pod vrcholem Vozky. Zataženo, zima, ale liduprázdno. Měli jsme celé Jeseníky jen pro sebe. (Miroslav Václavek)
Když dorazíte nad Brannou, zatají se vám dech. To je prostě sen ztracený v divočině jesenických Sudet. (Miroslav Václavek )
A protože autor Jeseníky jen nechodí, ale i jezdí na horském kole, zde máš čtenáři, který ses se mnou prošel až sem, ještě jeden malý bonus, kterým jsem najezdil téměř osmdesát kilometrů v horách, nastoupal opravdu hodně výškových metrů a nadřel se jako kůň. Protože na Františkovu myslivnu skrze Skřítek vede pouze jediná cesta. A to cesta utrpení :-)
Miroslav Václavek