Úterý 22. června 2021, svátek má Pavla
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Úterý 22. června 2021 Pavla

Niebieski szlak rowerowy, aneb divočinou na polské straně Rychlebských hor

24. 08. 2020 17:00:00
Jeseníky jsou hory krásné, hluboké, divoké a temné. I při pohledu na ně z dálky člověka jímá respekt, neboť jsou temné a vysoké, až se jednomu pod jejich úpatím tají dech.

A teď si představte, že je část Jeseníků ještě krásnější, hlubší, divočejší a temnější než ony samy. Tato část nazývá se horami Rychlebskými, které přiléhají k polské hranici a tato pomyslná čára na mapě mnohdy jde přesně po jejich hřebenech. Ale ani to ještě není všechno, protože i tyto nejtemnější hory mají svůj podstupeň temnoty, které se nazývají Góry Bialskie a Góry Złote. Nu a co čert nechtěl, sám rarach mi vnukl myšlenku bych tyto hory projel na svém horském kole.

Dlouho jsem vedl boj s tímto pekelným nápadem, ale sám ďábel nade mnou nakonec zvítězil a tu svolal jsem objevitelskou výpravu stejných bláznů jako jsem já, který to spískal, protože normálního člověka něco podobného napadnout prostě nemůže, abychom se probili skrze temné hvozdy a hrůzné krpály do nichž jsme sestoupili zase zpět ke světlu.

A tak, stalo se. Tuto sobotu jsme se za ranního kuropění sešli na šumperském nádru, abychom se přesunuli vláčkem do Hanušovic odkud jsme plánovali vyrazit a opět se tam navrátit a pak opět zase vláčkem zpět do rodného Mährisch Schönberg, který je branou Jeseníků.

Tedy nás v osm ráno vyplivla lokálka na hanušovickém nádraží, kde jsme si nasadili přilby a cyklobatohy s rezervami, kdybychom někde snad vypustili některou z duší a šlápli jsme do toho.

Projeli jsme náměstím, pokochali se výhledy do širého a panenského kraje zarámovaného do hor na obzoru a vyrazili jsme dál.

Projeli jsme panenskou zemí probouzející se právě ze spánku a mohu vám říci, že nevíte, co je skutečná krása, neprojedete-li tímto krajem brzy ráno, kde seno voní tak, že se vám točí hlava a vzduch je jako křišťál.

A pak, zčista jasna, zjeví se vám vrchol Kladského sedla s hranicemi států, které projedete, aniž byste mrknuli okem, protože jste součástí Evropské Unie a sjedete pár stovek metrů a odbočíte doleva na niebieski szlak rowerowy, což je trasa, kterou mi sám rarach nakukal.

A tak vjeli jsme do lůna polských hor a sjeli dolů, protože szlak vede jiným úbočím a tak spousta cenných výškových metrů šla do... :-)

Polské cyklotrasy nejsou ani náhodou vymazlené jako ty naše v Jeseníkách, což ostatně platí i o trasách na české straně Rychleb a o lesních asfaltkách si mountain biker může leda tak nechat zdát. Tak dobrou noc :-)

Ale šlak vede tak krásnou přírodou, že cyklista jen tají dech, protože tam to nahoře ho čeká hezky vyšlapat.

A cesta vede dál, její sklon se zmírní, až se vyrovná a začne zase opět pomalu stoupat.

A tak, když jsme si vystoupali opravdu jeden hnusný a odporný krpál, jehož fotografie vám sem raději nedávám, protože by vás rozbolely nohy a už byste nečetli dál, zjistíte, že jste špatně. Tak haló, vraťte svolávám výpravu. Jsme špatně musíme zpět a dolů.

A na plný pecky a neubírat plyn, jak zpíval Wabi Daněk.

A protože jsem zdárně potlačil vzpouru mužstva i ženstva, což zase vzhledem k mému metru devadesát a metráku vytrénovaného svalstva nebyl problém - a vůbec, když na polskou stranu Rychleb vjedete, jinou cestu než tu nahoru nemáte a i kdybyste nemohli tak prostě musíte dál, protože jiné cesty není, dorazili jsme na křižovatku šlaků. Zde se kříží náš šlak roverový se šlaky jinými, kudy se nahoru šinou túristi s jazyky na vestě. Tož jsme pojedli svých proteinových tyčinek, dali ochutnat ze svých a přijali jiných, napili jsme se zplna hrdla zbytků vod ve svých bidonech a vyrazili jsme dobýt zbytek šlaku nebeského.

Toto stoupání bych zařadil mezi nástroje práva útrpného a garantuji vám, že jen při vyslovení jeho jména se vám každý cyklotúrista přizná i k tomu, co nikdy nesjel! :-)

Ale tu se blýskají již plechové střechy Schroniska slibujícího vykoupení z oné dřiny, kterou jsme na sebe dobrovolně uvalili. A taky, že jo, pak to už byla brnkačka :-)

Widoky, tedy výhledy ze Schroniska jsou krásné a daleké a tak se chvíli všichni kocháme - což není daleko od polského významu tohoto slova a autor povídání si říká, že kdyby se tak teď hodně rozjel, zastaví se až někde u Baltu, skočí do vody, zaplave si nějaký ten kilometr na Helu a vrátí se zpět osvěžený, protože bylo horko, ve kterém se pekl a kapal z něj vypečený tuk, jako z nedělního bůčku :-)

Tak ahoj Schoronisko a zase někdy, ale teď už jen kousíček na hřebeny a divočinou na sjezdy.

A kolem starobylých stromů, které tady byly dávno před námi a budou i dávno po nás pomalu i rychle k přejezdu na českou stranu.

Ale ani s klesající nadmořskou výškou krásy neubývá a je pořád se na co dívat.

A je tady poslední stoupák do Česka, abychom to neměli tak jednoduché a aby s námi polské hory naposledy zažertovaly po svém, než nás vykopnou nahoře a propustí nás do komfortů asfaltečky na Malou Moravu.

Nu a jsme zpět na rodné hroudě, kde i značení je o něco lepší, ale navigačku tady používáme raději dál a pak už jsou jen samá pozitiva a sociální jistoty a odměny, což je sjezd, který končí až v Hanušovicích.

Nu a zazvonil konec a povídání je konec. Ale ne úplný, protože autor blogu vám tenhle trip nejen, že nafotil, ale byl tak hodný, že ho i natočil a tak se na něj můžete podívat a držet nám v dramatických okamžicích palce a konečně vás můžou začít bolet jak ty nohy tak ty plíce, ale vězte, že to stálo za to a že si to dám, vlastně dáme zase někdy. Protože dokud máte, co objevovat, žijete úžasný život. Tož sport je náš, dělá dobře mně i tobě! :-) A jestli se chcete dozvědět ještě něco víc - modře zvýrazněné pasáže textu vám dají vyčerpávající a to opravdu vyčerpávající odpověď :-)

Miroslav Václavek

Šumperk

Photo and video © Miroslav Václavek
All rights reserved

Autor: Miroslav Václavek | pondělí 24.8.2020 17:00 | karma článku: 16.87 | přečteno: 568x

Další články blogera

Miroslav Václavek

Třicet let svobody, třicet let od stažení okupantů do SSSR

„V roce 1968 jsem vstoupil do Československa jako mladý kapitán, jako nositel pokrokových myšlenek socialismu a domníval jsem se, že plním úkoly, které prospějí bratrskému československému lidu. V roce 1989 jsem se ale cítil

21.6.2021 v 17:00 | Karma článku: 22.96 | Přečteno: 387 | Diskuse

Miroslav Václavek

Sudetsko

„Na prvním místě není autor a stav jeho duše, pro který hledá vyjádření, ale jazyk, kterým jej chce vyjádřit. Jazyk, ta vlast a pokladnice krásy a smyslu, začíná sám myslet a mluvit za člověka a celý se proměňuje v hudbu,

21.5.2021 v 17:00 | Karma článku: 15.55 | Přečteno: 348 | Diskuse

Miroslav Václavek

Shalom Israel

„Zbrojní dohoda s Čechy byla největší pomoc, kterou jsme tehdy dostali, a pochybuji, že bychom bez ní obstáli.“ David Ben-Gurion, v letech 1948 až 1954, izraelský ministerský předseda.

14.5.2021 v 17:00 | Karma článku: 28.34 | Přečteno: 502 | Diskuse

Miroslav Václavek

Sudetenland, mein Heimatland

Tak se jmenuje název písničky Roberta Junga, ve které opěvuje krásy Sudet a který se v roce 1935 narodil v Lipové Lázně, aby byl po válce vyhnán a poté v Německu složil více než 3 000 písní. Ale láska k rodnému kraji mu zůstala.

11.5.2021 v 17:00 | Karma článku: 21.63 | Přečteno: 743 | Diskuse

Další články z rubriky Fotoblogy

Kamil Kristen Brzák

Karlův most trochu jinak

Tisíce očí, tisíce Karlových mostů....každý máme ten svůj, vlastního vidění. Jsou na všech stránkách světa a některé i osloví, potěší, zahřejí, překvapí a dají nám někdy i nový pohled na dávno známou věc...

21.6.2021 v 7:24 | Karma článku: 7.03 | Přečteno: 145 | Diskuse

Veronika Foglová

Chaloupky Orlických hor - Deštné v Orlických horách

Při své druhé letošní túře po Orlických horách jsem měla na zpáteční cestě cca tři čtvrtě hodiny času v Deštném, a tak jsem toho využila k vyfocení nádherných chaloupek podél Naučné stezky Okolím Deštného.

20.6.2021 v 15:42 | Karma článku: 15.95 | Přečteno: 246 | Diskuse

Bohunka Jakubcová

U Jána... (kostel kousek za Telčí směr Jindřichův Hradec)

Chodíme sem pravidelně sbírat kaštany, protože ve škole (v družině) za to dostaneme čokoládku. A tak Zdenýška sbírá a sbírá a já chodím a fotím detaily.

20.6.2021 v 5:00 | Karma článku: 11.86 | Přečteno: 222 | Diskuse

Klára Tůmová

Klídek, my tu jen tak čumákujeme

Ne, my jsme se tu neztratili, i když to může tak někomu připadat. To jen jeden z nás občas neví, kudy zrovna potřebuje jít. A ani jeden neví, zda se cíl nakonec ještě nezmění.

16.6.2021 v 20:51 | Karma článku: 13.76 | Přečteno: 269 | Diskuse

Zdeněk Hosman

V ráji bylin

Konal se dvanáctý ročník akce Víkend otevřených zahrad. Vypravil jsem se do prostředí vyplněného vytrvale okouzlujícími bylinami. Foto-procházka.

16.6.2021 v 10:08 | Karma článku: 25.23 | Přečteno: 605 | Diskuse

Najdete na iDNES.cz