Pátek 12. srpna 2022, svátek má Klára
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pátek 12. srpna 2022 Klára

Kolektivní vina spáchaná na Němci, Čechovi nebo Rusovi je totéž, zločin

8. 04. 2022 17:00:00
Dějiny lidstva jsou psány nejen jeho úspěchy a světlými stránkami lidské duše, ale bohužel i inkoustem temným, na který opravdu pyšní být nemůžeme.

Současný válečný konflikt na Ukrajině, trvající již osm dlouhých let, kterého si drtivá většina lidí ráčila všimnout až nyní, co se přestěhoval i na stranu přivrácenou k Evropě je konfliktem, který je psán právě tímto inkoustem a který měl vypadat ale úplně jinak.

Měla to být další Putinova květinová válka, jako na Krymu, kdy na Ukrajinu měla vjet ruská vojska a měla být vítána chlebem, solí a garmoškami a za pár dní mělo být hotovo, poté měla být Ukrajina rozdělena a nějaká část měla být cosi jako samostatná a zbytek měl být přičleněn k Rusku.

Že tomu tak není vyplývá z toho, že ani etničtí Rusové žijící na Ukrajině po něčem podobném netouží a brání svoji svobodu a tak se zdá, že Rusko nakonec spolkne již jednou pozřené, tedy Krym a Donbas, bude k tomu chtít přístup po souši na Krym, bez ohledu na to, zda se na tom Rusko s Ukrajinou dohodnou a Ukrajina bude dotlačena k neutralitě.

Což zajisté po právu nazýváme nezákonné a porušením mezinárodního práva, což v dnešní Evropě nemá co pohledávat, ale je tomu tak a je to naše realita. Rusko za tento akt čelí mnoha ekonomickým sankcím, což je zcela oprávněné, i když to je vlastně totéž, jako bychom střelili jednou ranou do nohy nejdříve Rusko a ranou druhou do nohy sami sebe, ale něco se udělat musí.

Nicméně můj článek není jen o tomto konfliktu, ale jde mnohem hlouběji. Neboť považuji za důležité připomenout v rámci objektivity nám samotným, že ani my jsme svého československého času nebyli jiní než dnešní Rusko a vojenskými agresemi jsme napadali své sousedy za účelem dobytí a anexe jejich území.

A to jak v případě dobytí města Prešporok, v němž se Slováci vlastně nenacházeli tak i například v případě Těšínska, které jsme dobyli v sedmidenní válce na Polsku, čímž jsme se stali tehdejším Ruskem. Tedy nejnenáviděnější zemí střední Evropy bez spojenců a přátel, i když vás budou dodnes přesvědčovat o opaku.

Naposledy jsme se o něco podobného pokoušeli v létě roku 1945, kdy naše jednotky vpadly do sotva osvobozeného Polska za účelem zabrání Kladska a dalších území ve Slezsku, přičemž naše jednotky byly Poláky vytlačeny zpět za hranici a Československo zanechalo další agrese na základě nesouhlasu s něčím podobným ze strany tehdejšího SSSR.

A nejen tento pokus o dobytí cizího území na našem válkou oslabeném sousedovi, jehož armáda v květnu 1945 osvobozovala východní Čechy je třeba připomenout. Je totiž důležité ve světle veškerého násilí spáchaného na Ukrajině - přičemž je nutno podotknout, že oběma stranami - které po právu odsuzujeme, třeba říci, že jsme se dodnes nevyrovnali s genocidou spáchanou na našich občanech německé národnosti, kterým jsme přišili kolektivní vinu a několik desítek tisíc jsme jich zavraždili, tři miliony jsme jich okradli a vyhnali a to jen proto, že hovořili německy.

K tomu je rovněž nutno přidat i to, že ti, kteří dnes kolektivně odsuzují Rusy jsou ovšem schopni o našich Němcích říci, že jim to patřilo a že se jim dostalo odplaty po zásluze. Takovéto lidské uvažování je ale kořenem zla, jehož jsme jsme svědky právě na Ukrajině a nejen tam. Přičemž pachatelem je ideologie nacionalismu, která z lidské bytosti učiní jen číslo ve statistice zavražděných, internovaných, znásilněných či umučených a z jeho souseda nepřítele.

Já, který žiji v Sudetech, mám důsledky tohoto poválečného kataklyzmatu každodenně před očima a je to jak varovné tak i poučné. Neboť to, že jsem se narodil a žiji v pestré národnostní směsici, tedy v multikulturní společnosti mi dává za pravdu v tom, že něco jaká národní vina neexistuje a jde o výplod zločinecké ideologie.

Protože znám spoustu dobrých Rusů, Němců a Čechů a znám spoustu špatných Rusů, Němců a Čechů. Jsou mezi nimi pachatelé i oběti, jsou mezi nimi viníci a nevinní, jsou mezi dobří a zlí a to úplně totožnou měrou. Nic si nenamlouvejme.

Podlehnout mediálním tlakům na to, abych na svět začal pohlížet očima kolektivní viny je ale velmi pohodlné. Stačí jediné, poslechnout a zavřít oči a vidět jen, co chtějí, abychom viděli. Já ale mám oči otevřeny a vidím například tisíce Rusů žijících v naší zemi, kteří dávají svůj nesouhlas s ruskou agresí na Ukrajině na demonstracích v Praze. A vidím spoustu svých známých a kamarádů z Ruska, kteří dělají totéž.

Nenechme prosím na něčí kabáty přišívat znamení kolektivní viny, je to stejný zločin, jako vést válečnou agresi. A jestli něco říci na závěr, pak kéž nás samotné vede tato válka k vyrovnání se s naší minulostí tak, abychom konečně našli odvahu poválečné zločiny spáchané na nevinných u nás pojmenovat a odsoudit a učinit tak vlastně totéž, co činí příslušníci ruské menšiny u nás.

Protože teprve potom můžeme s opravdu čistým svědomím soudit zločiny jiných.

Ovšem tak, abychom spatřili skutečné viníky, nikoliv to, co chtějí, abychom viděli.

K čemuž stačí dívat se očima oběti.

A jestli má slova osvobodí alespoň jednoho člověka z kruhu nenávisti, kolektivních vin a kolektivních odplat, bude mi to tou největší odměnou.

Minulost změnit nemůžeme.

Přítomnost a budoucnost ovšem ano.

Miroslav Václavek

Šumperk

Autor: Miroslav Václavek | pátek 8.4.2022 17:00 | karma článku: 24.73 | přečteno: 642x

Další články blogera

Miroslav Václavek

V Jeseníkách domov můj

Každý máme svůj kout, kraj, kde jsme doma a s kterým jsme splynuli. Splynuli natolik, že svému kraji rozumíme a jsme vůči němu ohleduplní a milujeme jej a podle toho se tak i chováme.

8.8.2022 v 17:00 | Karma článku: 14.90 | Přečteno: 394 | Diskuse

Miroslav Václavek

Rozpad Československa, konec jedné lži

„Rusové rádi nazývají všechno ruské slovanským, aby pak mohli tvrdit, že všechno slovanské je ruské." Karel Havlíček Borovský

27.7.2022 v 17:00 | Karma článku: 22.90 | Přečteno: 953 | Diskuse

Miroslav Václavek

Když Čechy zabíjeli Němci, Rusové i Ukrajinci a zase naopak

"Dne 1. března 1943. Pokračujeme ozbrojeným povstáním. Je to vojenská akce, a jako taková, je namířena proti okupantům. Nicméně současní okupanti (hitlerovské Německo) jsou přechodní, takže není třeba ztrácet své síly

14.7.2022 v 17:00 | Karma článku: 23.65 | Přečteno: 917 | Diskuse

Miroslav Václavek

Teleskop Jamese Webba, oči lidstva dokořán

Po dlouhém čekání je to tady. JWST, tedy vesmírný teleskop Jamese Webba pořídil své první záběry, které USA věnovaly celému světu.

12.7.2022 v 17:00 | Karma článku: 16.89 | Přečteno: 319 | Diskuse

Další články z rubriky Politika

Ivo Cerman

I přes silná gesta jsou USA vnitřně rozložená velmoc

Americká levice dělá silná gesta navenek, ale přitom pokračuje v rozkládání Ameriky zevnitř. Slyšeli jste o projektu 1619? Naše média mlčí.

12.8.2022 v 15:45 | Karma článku: 23.33 | Přečteno: 429 | Diskuse

Tomáš Vodvářka

Cirkus Babiš

Přijede kamkoliv, vstupné se neplatí, vzrušení zajištěno. Novodobý cirkus s principálem a šaškem v jedné osobě je fenomenem současné doby.

12.8.2022 v 8:04 | Karma článku: 40.80 | Přečteno: 3928 | Diskuse

Michal Sabó

Jak naložit s Rusy? Kolektivní vina nebo přijde lustrování?

Na území ČR žijí tisíce obyvatel z bývalého SSSR. Jedni jsou na ruský původ hrdí, druzí veřejně kritizují Putina. Jak s nimi naložit? Máme si zachovat lidskost nebo jim to dát lidově řečeno sežrat?

12.8.2022 v 6:21 | Karma článku: 25.01 | Přečteno: 1793 | Diskuse

Karel Trčálek

Chtělo by to zklidnit hormon, pane Babiš!

Na aktuální titulce našeho blogu mě tentokrát zaujal, ostatně jako vždy, článek paní Kateřiny Lhotské. To podstatné v něm paní Lhotská řekla, dovoluji si proto jen připojit pár drobných doplňujících poznámek

11.8.2022 v 17:58 | Karma článku: 24.35 | Přečteno: 539 | Diskuse

Jana Marková

Mantra evropského volného trhu. Jinak řečeno, vezmeme si všechno, co se nám hodí.

Říká se tomu volný trh. Po listopadu 89 nám řekli, že to je jediný možný způsob, jak se stát součástí Západu. Už nám ale neřekli, že ten „volný“ trh vůbec není volný.

11.8.2022 v 13:18 | Karma článku: 41.04 | Přečteno: 1859 | Diskuse

Najdete na iDNES.cz