Autentická pravice Václava Klause

„Pokud jste to skutečně prohlásil, pak nejste demokratickým politikem, ale slabou mediokratickou loutkou, která není schopna samostatně posoudit fakta," obořila se Husákova svazačka, členka Českého svazu bojovníků za svobodu a protibruselská aktivistka Bobošíková, na ministerského předsedu Petra Nečase v souvislosti s tím, že klepl přes prsty klerofašistickou jezinku, která už už strkala prstíček do ministerstva školství na pozvání Hradu a nedostudovaného faráře Dobeše.

Malí, ale naši...

Současný rozruch způsobený tím, že předseda velkého lidového churalu a prezident České republiky Václav Klaus, konečně odhodil falešnou a prázdnou masku demokrata za níž musel tak dlouho skrývat svoji pravou tvář před šiky zlolajných novinářů, kteří beztak selhali natolik, že si své zápisky z cest musel dělat sám a prezentovat je v Rudém Právu, je již v souladu s nejlepšími tradicemi této země. Tedy je tragikomický.

Hradní pán, dosazený komunisty v KSČM a ODS, i výhrůžkami o likvidaci nepohodlných tehdejšího ministra vnitra Ivana Langera vulgo Íčka pronášených se sicilskou vášní, se rozhodl, že se zcela osobně znemožní a jal se v Rudém Právu, dnes nazývaném novinky.cz, pasovat Ladislava Bátoru na rytíře bez bázně, hany a poskvrnky na ideové pevnosti dokonalého pravicového konzervativce.

Téměř bez výhrad, což je co říci, se ztotožnil s curriculum vitae politického poutníka mnoha extremistickými stranami a neúspěšného kandidáta za jakoukoliv z nich Bátory, i s jeho životní filozofií založenou na místně příslušné omezenosti, českém klerofašismu a pivním šovinismu vydávaného za tradice a hodnoty, aby jeho rozlišovacím schopnostem a bdělosti neunikl ani Jiří Pavlica, který byl takto odhalen jako agent kosmopolitismu a zneškodněn.

A tak hluboce zneklidněn bezbřehým liberalismem ve společnosti, která pojídá levicové kuřecí řízky, ekumenistou Tomášem Halíkem i českými velikány, kteří ho nepochybně zastiňují, vydal zaštítěn iniciativou D.O.S.T. trpaslíkovo ubrečené komuniké o údajné hilsneriádě páchané na hluboce konzervativním a autenticky pravicovém Bátorovi.

O tom jak velmi je Bátora pravicově autentický, nejlépe vypovídá on sám. Když kandidoval za Stranu svobodných občanů. Tady za stranu, na jejíž volební výsledek 0,74% abyste si pořídili elektronový mikroskop: "Ihned po promoci - v červnu 1983 - jsem vstoupil do Československé strany socialistické. (...) Považoval jsem to tehdy a dodnes považuji za autonomnější protest než podpisem elitářské Charty 77 exkulpovat údajně polepšené někdejší komunistické škrtiče naší svobody a samostatnosti,“

Můžeme si tedy bezpochyby být jisti, že tato země má dva hluboce konzervativní a autenticky pravicové – Ladislava Bátoru a Jiřího Paroubka. To je kapitál k nezaplacení. Pouze zbývá vysvětit arciskupem církve Václava Klause Petrem Hájkem, případně papežem Václavem Klausem samotným, ještě toho druhého. Tedy Roka beatifikovat Rekem.

Nemohu si odpustit ani malé podotknutí k jakýmsi fantaskním anticko-křesťanským kořenům antievropské a antihomosexualistické Hradní iniciativy D.O.S.T., vytvořené ke Klausově osobní potřebě občasného davu povykujícího protibruselská hesla a sdružující tak katolický, ultranacionalistický i fašistický džihád pod jednu střechu, že leží v pánském análním svěrači, neboť dějiny antiky a homosexualita jedno a totéž jsou.

Ostatně i Ernst Röhm a NSDAP jedno a totéž byli.

Když jde o moc tak se ale na nějaké ty nekonzistentnosti nehledí.

Nejdříve létají komuniké.

Až potom třísky.

Miroslav Václavek

Šumperk