Taťána psala Oněginovi - Zubová Obamovi

„Stěží mohlo kohokoliv napadnout, že se tu sešel výkvět vedení vysoce výkonné organizace, která nejednou stiskla hrdlo Evropy neviditelným, ale železným chvatem. Kdo se na ty lidi díval, stěží si mohl pomyslet, že každý z nich bez rozdílu řídí tajnou organizaci, schopnou pronikat do vyšších sfér moci a otřásat pilíři státnosti, sesazovat ministry a celé vlády a ochromovat hlavní města dusotem milionových demonstrací." Viktor Suvorov, přeběhlý agent GRU vlastním jménem Vladimir Bohdanovič Rezun ve své knize Akvárium.

Mnau Na českého "Polyarnika" což bylo krycí jméno agenta KGB a německého sociálně demokratického ministerského předsedy Willyho Brandta si ještě asi oficiálně počkáme. Ale stačí se jen porozhlédnout kolem sebe a člověk zjistí, že se to na české politické scéně „uvolňovači napětí" jakým byl i Brandt jenom hemží a že pan Suvorov/Rezun má jen pravdu. Když je tomu tak v nejvyšších postech místní politiky včetně toho nejvyššího z nejvyšších jež se láme v přítomnosti svého Kremelského pána v pase a hovoří přitom rusky, jak to asi vypadá níže. Chlév. Slušně řečeno. Jak kdysi hlásili spojenečtí piloti - bandita na pěti hodinách, dnes můžu směle říci, bandité na dvaceti čtyřech hodinách co jich den a ciferník sloužící coby pomůcka pro určení nepřítele v prostoru má. Je úplně jedno v jaké straně. Jsou ve všech. Včetně Zelených kam se přesunuli z Komunistické strany sociálně demokratické protože tam jich je dost. Jak se blíží hlasování o souhlasu s vybudováním obranné základny západní civilizace v Brdech, začínají se otřásat pilíře státnosti a země začíná být svírána neviditelným, ale železným chvatem vládní menšiny. Křehká povolební koaliční většina vytvořená politickým duchem Miloše Zemana (vsadím se, že velmi dobře ví proč to dělá) se nám rozdrolila. Takzvané rebelky což jsou dvě dámy zelené, vystoupily ze stranického klubu a hodlají se tak stát jalovicemi. Pan doktor Bursík se ve svém mailu Kateřině mýlil. To je poslední humorná vsuvka tohoto článku. Ono totiž to následné čtení moc veselé není. Pomíjím dámu druhou, která při onom prohlášení o vystoupené stála jako žáček první třídy a klopila zraky. Na ni jenom něco mají a tak jí nic jiného nezbývá. Pohlédněme ale na paní rebelku číslo jedna. A pochopitelně nesmíme zapomenout ani na jejího manžela. To by si opravdu nezasloužil.

Povím vám pohádku, ba přímo bylinu. Žili byli. Narodil se. Daleko předaleko v bratrském Sovětském svazu. Přímo ve svatém městě komunismu - Moskvě. I žil byl a studoval až vystudoval. A protože měl studií málo tak studoval i ve staroslavné Praze. Tam se prostudoval k doktorátu filozofickému (jako soudruh marxista leninista Zaorálek) a jal se vyučovat v Kutné Hoře na gymnáziu jazyk ruský. Tolik životopis jednoho nejmenovaného. Nic víc. Ani ťuk. Žádná konkrétnost. Ani datum narození. Že vám v tom něco neštymuje jak by řekl pan policejní rada Vacátko? No to si pište, že neštymuje. Ono tomu totiž tak bylo v době toho nejhlubšího komunismu kdy Sovětští občané mohli za hranice leda coby soldáti udatné okupační armády - nebo coby součást agenturní sítě KGB nebo GRU. Ne tak aby tam žili a dali kolchozním lánům vale jen tak. Tak se úplně naprosto bez nějakého osočování nebo snad naznačování na tyhle zelené, dříve sockomoušské holoubky podívejme.

A tak ejhle koukněme se na študentíka Vovku. Ten se zde zabydlel jakoby nic. Nu vot što. Prostě tady žil. Prostě úplně normálně. Jako vy. Tak co. Dvakrát jednu ženu za svoji pojal. Vždyť on ruštinář, ona ruštinářka. Po večerech jistě pilovali výslovnost a učili studující mládež jak poprosit okupační moc o benzín nebo barevnou televizi když už vojska SSSR projížděla přes hranice bezcelně. Být zpravodajec řeknu si se závistí - naprosto dokonalé krytí. Dnes občan země Evropské unie a NATO stýkající se a tykající si od Havla po Šavla. Tím Šavlem nemyslím nikoho biblického. Ale jednoho obchodního partnera Sovětské národnosti jedné zelené rebelky k němuž se dostaneme.

Pan študent po sametu začal podnikat. Vozil Kutnohorské Gymnázium i jiné klienty po zemích západní Evropy. Mít takového člověka musí být sen každé zpravodajské služby. Když se rajzování s Hermesem jak se údajná cestovní agentura jmenovala zajedlo, stal se z něj do rána malíř. Média z něj udělala známou osobnost. Což je jen otázka peněz nebo zájmu. Namaloval kdekoho, daroval své mazanice kdekomu, vyfotil se s kdekým, až vznikla legenda malíře. Umělci při portrétování kdekdo vyzvoní cokoliv. Je třeba ulevit své duši obtížené starostmi i hříchy. Vypovídat se. Postěžovat si. A ucho naslouchá. Pan malíř dnes necestuje jen po Evropě. Vystavuje v Rusku i v Americe. Tak to alespoň prezentuje. Ovšem obskurní místa kde tak činí vypovídají spíše o tom, že jde jen o záminku cesty. Že je proti spojenecké radarové základně je snad samozřejmé.

Paní Olga abych se k ní a k jejímu vystoupení z klubu Zelených vrátil, nyní jazýček na politických vahách, který svojí absencí dopomohl kandidátu KGB ke zvolení za prezidenta je nynější spolumajitelkou galerie v Horách Kutných. Asi to sype protože si pan malíř údajně vymaloval na tři domy včetně jednoho na náměstí, chalupu a statisícové částky na kontech jak uvádí paní rebelka v majetkovém přiznání v němž realitu své podnikatelské historie přechází slovy o pozastavené činnosti. Já na jejím místě bych se taky nechlubil.

Firma číslo jedna.

Šavlov Vladimír s.r.o.
Jednatel: Olga Zubová, r.č. 595725/0838
Kutná Hora, Hlouška, Stroupežnického 354/14, PSČ 284 01
Zapsáno: 26.srpna 1999
Společníci: Vladimir Chavlov, dat. nar. 10.03.1958
Moskevská oblast, Istrenskij raion, poselok Agrogorodok, l5-3
Ruská federace

Firma číslo dvě.

Olina s.r.o.
Jednatel: Olga Zubová, r.č. 595725/0838
Kutná Hora, Hlouška, Stroupežnického 354/14, PSČ 284 01
Zapsáno: 10.června 1999
Společníci: Vladimir Golikov, dat. nar. 06.01.1950
Kaliningrad-Posjolok Turgeněva, Kaliningradská 28
Ruská federace

Zajisté, že firmy se společníky z bývalého SSSR jsou v našich končinách zárukou naprosté serióznosti. O tom ví něco i sám soudruh Paroubek a zvěčnělý Václav Kočka. Pokud jde o to abych ale mohl být za něco napadán - tedy přece za svůj šovinismus ať vám ušetřím práci, pak podotýkám, že Kaliningrad bylo město v dobách SSSR zcela uzavřeným ze strategických důvodů coby sídlo Sovětské Baltské flotily což o jednom panu společníkovi může mnohé napovídat. Ale nemusí. Zcela jistě jde o skromné příslušníky našeho bratrského národa kde jde všechno k lepšímu. Snad jen pro úplnost se sluší dodat, že Kaliningradská ulice je v Kaliningradu jaksi k nenalezení. Ale to přece může být chyba v Google maps a práce CIA. Ostatně pro provoz maloobchodní jednotky a pro nákup zboží a jeho prodej si člověk své obchodní partnery z Ruské federace přibírá úplně normálně. Nic normálnějšího už ani být nemůže. A jak ta Moskva nám roste do krásy. Jak se rebelka vyznala svými slovy. Dobře to tam zná. Až člověka chandra přepadne nad dobou let osmdesátých.

„Strašně se změnila. Pětiproudové silnice jsou přeplněné moderními a většinou novými osobními auty, obchody nabyté všemožným zbožím. Lidé chodí ve značkovém oblečení a ceny v restauracích jsou přemrštěné. Každopádně kdo má peníze, může si v Moskvě koupit skoro všechno a z města neodejít na krok. Ale vzpomínala jsem nostalgicky na zaniklé tradiční symboly života osmdesátých let. Úplně prázdné krámy - před nimi snad jedině fronty, opilci popíjející v parku vodku. Je to všechno nenávratně pryč."

Když se lásce k SSSR v mládí naučíš, ve stáří ji při hlasování o osudu této země jako když najdeš. Kdysi psala Taťána Oněginovi. Dnes Olga Husajnovi. A tak Obamo já píšu vám - co mohu více... 

A samozřejmě nejraději bych vám psala v azbuce.