Dopis Ukrajině

Milá Ukrajino a moji milí Ukrajinci. Jsme již od loňského listopadu svědky vašeho boje za lidskou důstojnost, svobodu, lidská práva a normální život, jaký vedeme i my. 

"Ať mír dál zůstává s touto krajinou. Zloba, závist, zášť, strach a svár, ty ať pominou, ať už pominou." Teď když tvá ztracená vláda věcí tvých zpět se k tobě navrátí, lide, navrátí."

Vaše naprosto neschopná, prohnilá a zkorumpovaná moc pocházející ze sovětských dob se rozhodla řešit volání svých občanů po právech člověka nejdříve bitím a nyní i zabíjením těchto hlasů.

Po dlouhých desetiletích života v temnotách komunistické tyranie, ale zasvitl i vám nyní paprsek naděje, který i nás, obyvatele České republiky vyvedl v roce 1989 ven z temnot ke světlu lidské svobody, se kterou byl člověk přiveden na tento svět.

Vaše vůle, odhodlání a síla, se kterou přinášíte své zemi tolik krve a obětí je pravda k sobě a láska k vašim dětem sama, za jejichž budoucnost bojujete, proto vás hluboce obdivujeme a se zatajeným dechem sledujeme přímé přenosy, v nichž vás masakrují, jak chtějí ve své slepotě a tuposti utopit vaše duše i těla i v krvi.

Neví, že jsou sami zajatci své moci a kruh násilí, v němž se navykli pohybovat je činí vězni i strážci jejich zla, což znamená, že už nejsou lidmi, ale pro moc a peníze se nalézají v pekle již nyní. Jen pohlédněte na jejich tváře.  

Nepochybně nakonec zvítězíte (o čemž svědčí i to, že krysy parazitující na této moci, začaly ve spěchu opouštět potápějící se loď státem organizovaného zločinu a korupce), protože pravdu a lásku nelze zabít, pověsit na šibenici, zplynovat ji, nebo střelit do zátylku, ale musíte se již nyní na toto vítězství připravit.

Protože to, čeho nepochybně zároveň se svobodou dosáhnete, se nazývá odpovědnost.

Svoboda nepřináší člověku pečených holubů do úst, ani jiných statků, jen dává možnost, aby lidská bytost naložila s časem, který je mu vyměřen tak, jak člověk sám uzná za vhodné.

A nikdo, žádný jiný člověk nemá nad ním moc, kromě jeho svědomí. Což je to nejvíc co vlastně můžeme mít. 

Proto se připravte, že mnozí, kteří budou přivedeni ven ze svých klecí, v nichž jim byly přistrkovány misky se šlichtou za to, že strpí náhubek na ústech i řemínek na krku se zděsí z nekonečného prostoru volnosti, který se před nimi otevře a budou kňučet strachy i štěkat za návrat za ostnatý drát.

Nebojte se, bude to jen zkouška, zda jste již dostatečně moudří a zralí k tomu, abyste svedli boj největší, boj sama se sebou. Boj se vším čemu vás naučili. Boj se vší žumpou, kterou do vás po desetiletí nalévali. Boj se strachem zda zvládnete život ve svobodné zemi.

Bude to bolet, ale stojí to za to a věřím, že i s naší pomocí, s pomocí lidí, kteří již touto zkušeností prošli i vy naleznete své místo ve velké rodině evropských národů, neboť i vám jak vás známe, jako skromné a pracovité lidi, jsou naše dveře otevřeny dokořán.

Kdo, když ne vy, kdy, když ne teď?

Jsme s vámi, buďte s námi!

Kličko na Hrad!

Ať pravda a láska, zvítězí nad lži a nenávistí!

Miroslav Václavek

Šumperk