Bojujme s islámem jako Izrael!

"Neprobíhá válka mezi islámem a judaismem, nebo islámem a křesťanstvím. Probíhá válka uvnitř islámu. Je to náboženská válka mezi muslimy samotnými, samozřejmě propojená s řadou dalších zájmů." Rauven Rivlin, Izraelský prezident

Když včera přijel do České republiky na návštěvu izraelský prezident Rauven Rvivlin, bylo velmi zajímavé sledovat tiskovou konferenci, které byl přítomen Miloš Zeman, neboť se mu dostalo zasloužené sprchy.

Jak mu byl tlumočen projev izraelského prezidenta, včetně odpovědí na jeho otázky, které mu pokládali novináři, bylo zřejmé, že na Miloše Zemana, který se obyčejně zjevně zmůže pouze na tlačenkové komentáře z řeznictví, jdou mrákoty.

Chvílemi se tvářil jako Mistr Bean, poté přešel na Brouka Pytlíka, aby zaujal výrazem křesťanského mučedníka, kterého pohané trýzní zvláště mučivým způsobem.

Ano, bylo možno vidět inteligentního, plynně anglicky hovořícího představitele vyspělého, demokratického státu Izrael, který si jeho obyvatelé doslova vydupali z ničeho a z pouště a ubránili vůči všem intervencím, které proti nim arabský svět, podporovaný sovětským režimem v Moskvě vedl.  

A na straně druhé stál viditelně neduživý muž, jehož intelekt, dle toho co z něj při společné tiskovce na Hradě vylezlo, stačí sotva tak na polemiky o vině Petra Kramného, či Jiřího Kajínka v Blesku, spolu s papouškováním těch největších hloupostí jak o islámu, tak o momentální humanitární katastrofě v Sýrii.

Namísto toho, aby Miloš Zeman označil komunistickou Čínu a fašistický režim Vladimíra Putina za skutečné spoluviníky této hrůzné tragédie, neboť právě tyto dvě země svými dvěma vety znemožnily získat mezinárodním silám mandát OSN, vstoupit vojensky do tehdejší Sýrie, jejíž prezident Asad počal vyvražďovat své obyvatele zbraněmi hromadného ničení a celý konflikt ukončit.

Když ne v zárodku, tak ve stádiu, kdy bylo ještě možno zachránit mnoho životů a majetku, přičemž prezident České republiky nazývá zubožené oběti na útěku před tímto společným Asadovsko-čínsko-ruským zabíjením lidí, dobře živenými muži s iPhony, a kteří jsou dle jeho soudu vojáky islámského státu. Což je totéž, jakoby by například tehdejší Československý prezident po převzetí moci nacisty, nazýval židovské uprchlíky z nacistického Německa za příslušníky SS a Gestapa.

Že tomu komunistická Čína a fašistické Rusko učinily z toho důvodu, aby u moci zůstal právě Asadův režim je nasnadě.  Jen tak může mít Rusko ve Středozemním moři námořní základnu v syrské Latakii, protože Krym, i když jeho okupace byla Putinovým režimem hlasitě oslavována, je ze strategického hlediska k ničemu. Výjezd z Černého moře totiž uzavírá Bosporská úžina, která je prostřednictvím Turecka pevně v rukách NATO.

Ale všechno zlé je Moskvě vždy k něčemu dobré. A tak současnou vojenskou intervencí v Sýrii, kterou vede spolu se synonymem islámského terorismu, tedy s Islámskou republikou Írán a teroristickou organizací Hizbolláh (mající na svědomí mnoho vražd na izraelských občanech) tak vede vlastně války dvě. Jednu za Asada a druhou proti Evropě, do níž počali proudit lidé, kteří se ocitli mezi mlýnskými koly tohoto konfliktu.

Přičemž to všechno za cenu jedné bomby a jedné kulometné dávky, kdy vzhledem k pochybným spojencům Vladimíra Putina, můžou o boji proti islámskému terorismu hovořit leda tak ruská média a ruský Miloš Zeman. Neboť o motivu války první jsem již napsal a pokud jde o motiv války druhé, protievropské, stačí pohlédnout na to, jak rozvrací a štve veřejná mínění  především v zemích bývalého komunistického bloku, protože pozorný člověk nemůže přehlédnout fakt toho, že za halasnými hesly „proti islámu,“ je ukryt hlavní cíl této kampaně, kterou je vystoupení těchto zemí z EU a NATO.

Ostatně jak taky očekávat jakýsi boj proti islámu ze strany Ruska, když to je jediná evropská země na jejímž území je provozována šaría, zároveň s nejvyšším, asi třicetiprocentním podílem muslimů na obyvatelstvu a jejíž prezident nedávno v Moskvě otevřel obrovskou mešitu.  

A tak jsem velmi rád, že pan izraelský prezident přijel a dokonale tak svými slovy obnažil jak obsahovou, tak argumentační ubohost, s níž se prezentuje Miloš Zeman, až člověk někdy uvažuje zda se jedná o textaře skupiny Orlík, nebo opravdu o prezidenta České republiky, a to až tak, že se stal předmětem zájmu a zasloužené kritiky ze strany OSN za jeho přístup k lidem prchajícími před válkou.

Jak tedy vést válku proti válce motivované zločineckou ideologií ptáte se?

Nijak.

Jediná možnost jak ji vyhrát, je usilovat o mír, byť někdy i bojem, a pečovat o něj.

Ať v Iráku, Afghánistánu, nebo v Sýrii.

O Ukrajině nemluvě.  

Zároveň s podporou vzdělávání, jehož se extremisté, diktátoři, lháři a demagogové bojí nejvíce.

Neboť jestli je nevzdělanost, tmářství a víra v bludy islamistu či komunismu některým společnostem vlastní, tu naši s tradiční masovou podporou masovým komunistickým vrahům nevyjímaje, pak vědění je jedinou skutečnou zbraní proti nim.

Myslím, že kdyby inspiraci ke svým komentářům Miloš Zeman přestal čerpat z neonacistické žumpy, ale naopak počal naslouchat izraelskému prezidentovi, byl by to první krok k tomu, aby se z prokremelského Juliuse Streichera surfujícího na vlně těch nejnižších lidských pudů, stal někým, kdo rozumovým a lidským přístupem k uprchlíkům před válkou, naváže na tradice T.G. Masaryka vzdorujícího antisemitismu a hilsneriádě a alespoň trochu, trošičku se přiblíží Václavu Havlovi, který nás přivedl do společenství západní civilizace.

Každý se může změnit a opustit své zlé a nenávistné myšlenky nemající oporu v pravdě, ale pouze v rasistické, antisemitské, islamistické, komunistické, nacionalistické, nebo nacistické ideologii.

I Miloš Zeman.

K tomu nám dopomáhej Bůh.

Jinak jsme ztraceni...

Shalom Israel 

Miroslav Václavek

Šumperk