Na kole na hranice Ruska

Plánoval jsem tuhle cestu už nějakou dobu, ale vždycky mi do ní něco vlezlo. Jednou práce, podruhé zase něco takzvaně něco důležitého a potřetí taky cosi, až jsem praštil pěstí do stolu a řekl si dost.  

Sedl jsem si k počítači a koupil jsem si lístky na vlak pro sebe a pro kolo, zařídil si meškání, tedy ubytko na břehu baltského moře ve Stegně a vyrazil jsem. 

Cestování s kolem je náramně jednoduché, ze Šumperku vás hodí vláček do Přerova a tam si přelezete na jiný perón a vlezete si do vlaku, který jede až k moři a je to. Pak se už jen pohodlně usadíte, pustíte si na tabletu nějaký film či jen tak klimbáte, od stevarda si koupíte kávu nebo čaj a za Varšavou si zajdete do restauračáku. 

Což je vždy velmi příjemný zážitek, protože si dáte źurek a regionální piweczko a jste příjemně ukolébáni a vlak sviští rovinami a lesy a vy můžete spokojeně trávit. A potom vystoupíte na Malborku, což je to město, kde je ten křižácký hrad a tam vás čeká známý Polák, který vás naloží do auta a přesune k pobřeží. I když původně jsem si to chtěl zajet na kole, protože jsem jezdit na kole do Polska přijel. 

No a tak projíždíte krajinou Źulaw, což je kraj delty Visly, který vodě vyrvali holandští osadníci a zastavíte na jídlo a dáte si nějakou źulawskou specialitu a je to prostě tak dobré, že to ani není možné a to jsem si myslel, že mě Polsko už ničím překvapit nemůže.

A pak je tu už Stegna, což je letovisko na břehu Baltského moře a jen si hodím saky paky na ubytko a spěchám k moři. Balt je dnes poněkud rozvrkočen, nebe má tolik barev, že by si z nich každý malíř nabral do palety a vzduch chutná Polskem. 

A tak jsem se prošel po pláži, kde stíny se dlouží a nad krajinou krouží, podivnej pták, nebo mrak, řečeno s Wabi Daňkem, dal jsem si flundru, pro moralisty, to je mořská ryba :-) A šel to zalomit do betle, protože ráno se vyráží na kolo. 

A je tu ráno a Mirek nasedá na své horské kolo, zapíná navigačku, aby se napíchl na legendární trasu R10, která vede kolem pobřeží a je v lese a míří na Krynicu Morskou, což je také překrásné letovisko na březích Baltu a střídá les s úhlednými vesničkami, které jakoby by byly někde v Německu, prostě zapomeňte na Polsko, jaké bývalo ještě před pár lety a připravte se na to, že máme co dohánět. 

A to nejen pokud o cyklostezky jde, protože ty jsou v Polsku zcela luxusní a zvící do šíře našich okresek. Ale pojeďme už konečně na to kolo. Protože přestalo pršet, počasí se pomalu vybírá a jdeme na to. 

Mirek se napichuje erdesítku a pod plášti jeho horského kola začínají ubíhat první kilometry a že jich bude požehnaně. Projíždí borovicovým lesem, který roste na písečné kose, která ho dovede až na hranici Mordoru. Příroda je to nádherná a úchvatná a cesta je jako na houpačce, protože i když Polsko je jedna velká rovina tak tady je to jako na houpačce. Ale člověk se každopádně nenudí, jako na Hané :-) 

A taky si přejede tu písečnou dunu, protože je zvědavý na moře a Poseidonovi se to moc nelíbí, protože jen co vyhnal ty davy turistů, strká mu tam čumák jakýsi cyklista a tak se po něm ožene sprškou slané vody a deště a tak Mirek zase přejíždí dunu zpět k cestě a drží se svého kopyta :-) 

A už přijel do Krynice Morské, kterou jen prolítne, protože toho má ještě hodně před sebou a přijíždí na místo, kde cyklostezka kopíruje pobřeží moře a je to překrásné. Člověk neví kam se dívat dříve a tak musí dávat velkého bacha, aby nezahučel do příboje :-) 

Ale cesta příjemně ubíhá a Mirek se občas zastavuje, aby si pořídil nějakou tu fotku na památku. 

A protože jedna by byla málo, tak ještě jednu :-) 

A už se pomalu blížíme k hranici s Ruskem tak začínám mít obavy, abych snad probůh nepřejel a nenalili mě do armády a neposlali mě "osvobozovat" Ukrajinu :-) Ale to nehrozí, protože ačkoli hranice není v zásadě nijak hlídána pohraničníky se psy a se samopaly, je tady závora přes cestu a i když za ní je chatrný plot tak v plotě jsou otevřeny dveře, ale nikdo se jimi tamtudy z EU nehrne. Tak si říkám, že by se to měli dozvědět ti demonstranti z Václaváku, že jim nikdo v odchodu bránit nebude :-) 

 A Mirek to otáčí a tou stejnou cestou se vrací tou stejně krásnou polskou přírodou zase do Stegna, jen si dá v Krynici Morskiej rybku a salatku a Seven Up a už to tolik nežene, protože už dosáhl cíle a teď je to jen na pohoděnku, pohodu. 

A tak se zase zastavuje a kochá cestou u moře, protože to je taková krása. 

A pak Mirek dorazil zpět do Stegna a trochu si polelkoval a něco pojedl a popil a prošel se po pláži a bylo mu krásně, protože si dal nádherný trip pobřežím polského Baltu a najel 89 kilometrů a to bratru za čtyři hodiny a padesát minut. Tak se ještě pokochá na břehu. 

 A teď pomalu půjde spát a vy se ještě mezitím můžete podívat, jaké to tam vlastně je, protože Mirek vám o tom natočil film a zítra zase vyjíždí, i když směrem opačným, ale bude to stejně krásné. Tak dočkejte času, jako husa klasu, zítra se pojede prámem přes Vislu! 

Miroslav Václavek

Šumperk